Téma

Patřím do generace čerstvých třicátníků. Kolem mě jsou lidé po vysoké škole, někdy studující, mnohdy pracující. Lidé bez závazků, žijící ve sdílených bytech, s nejistou budoucností, s mlhavými sny o životě. Na bydlení nemají, na svatbu není s kým. Ano, většinou jsou tito lidé singles. Nemají pak energii na zdolání svých plánů. Jejich příznakem je, že jsou soustředěni do studentských měst naší republiky...

„Nevezmeš jména Božího nadarmo.“ Nebo podle současného překladu: „Nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha.“ Zrovna dnes, v sobotu před třetí nedělí postní, přichází Desatero na řadu v breviáři. Od malička neříkám v záchvatu vzteku ani „panebože“, natož „ježíšmaria“ nebo „prokristapána“: tak nás vychovali rodiče a sami v tom šli příkladem. Ale neexistují i jiné skutky, kterými se tohle přikázání porušuje?

Čtu spoustu důvodů, proč je, nebo není na Ukrajině válka. V zásadě je k mání několik názorů. Většinový bere věci tak, jak jsou. Ale ta část katolických věřících, která vidí ve všem konspiraci, přichází dnes s nejrůznějšími teoriemi a nejrůznějšími důvody války na Ukrajině, z nichž většina vyžaduje od racionálně uvažujícího člověka víru daleko větší, než vyžaduje víra ve zmrtvýchvstání, a fantazii velmi odvážného sci-fi seriálu...

Bible zná slávu v tom smyslu, jaký platí ve všech lidských společnostech: pozitivní známost, kladný ohlas vlastních aktivit u co nejvíce lidí, úspěch. Josef říká svým bratřím, když jim dává poznat, že je v Egyptě první po faraonovi: „Povězte mému otci o vší slávě, které jsem v Egyptě dosáhl, a o všem, co jste zde viděli, a pospěšte, abyste sem otce přivedli.“ Ale Bible ví i o vratkosti a ošidnosti této pozemské slávy: „Jediná mrtvá moucha zkazí voňavkářův olej, trocha hlouposti váží víc než moudrost a sláva.“