Fejetony

„Proč mužům nestačí jedna žena?“ říká zamyšleně přemýšlivá, citlivá policistka, kterou si již nemálo dívek oblíbilo a identifikuje se s ní. „No to víš,“ odpovídá jí kolega, „my muži jsme holt ti rozsévači…" Škoda, že nepracuji u policie, to bych řekl: „Vůbec nezáleží na tom, jestli muž anebo žena, záleží na na charakteru: znám spoustu žen, kterým zase nestačí jen jeden muž.." Je to tak: když napíšete detektivku, můžete v televizi – komerční i veřejnoprávní – prodat i kousek své ideologie a projde vám to.

Na úvod se musím přiznat, že jsem podjatý. A taky kapánek dojatý. Právě jsem se vrátil z festivalu, který se po dvě covidová léta nesměl konat. Když spustí housle, paličky udeří do cimbálu a chlapi začnou vícehlasně zpívat, je to nádhera! Na festival chodíme v sobotu. Je to hlavní programový den, ale především se koná finále soutěže tanečníků verbuňku, pomyslný vrchol strážnických slavností. Ochozy největšího amfiteátru zaplní tisíce diváků, v drtivé většině do pětatřiceti let. Nástup osmnácti finalistů provází bouřlivý potlesk...

Vleču se pomalu ulicemi a nechápu, kolik lidé stíhají nejrůznějších aktivit. Nejen přehršel akcí k dvoustému výročí narození Johanna Gregora Mendela. Mendelova osobnost mě vždycky zajímala, lidsky a duchovně i společensky, ale jeho dvojnásobně kulaté narozeniny jsem vůbec neslavil, kvůli horku. Chtěl jsem jít aspoň na jeden z koncertů konaných na jeho počest na jeho náměstí na Starém Brně, ale zůstal jsem doma, u knížky, v studeném pokoji...

„Rusalka chce být člověkem…,“ říká významná česká režisérka (oficiálně před zákonem ještě režisér, i když už se chystá k operaci). Ještě jako muž zdeformoval, jinak to nelze říct, také řadu shakespearovských hrdinek až k nepoznání. Nyní se chystá na Rusalku: „Cizí kněžna řeší, jak snadné by bylo v tomto machistickém světě být mužem, to je spíš politický a společenský pohled.“ A princ? Na konci opery „prohlásí, že je žena, i když ho všichni prohlašují za prince…“. Co by na to řekl Antonín Dvořák? Cosi jadrného?