Člověka stvořil Bůh ke svému obrazu. Každý člověk má sny. Může mít sny i Pán Bůh? Bůh dal život Evě – stvořil ji jako matku živých, ale vinou svého hříchu se stala matkou mrtvých. Když Pán Bůh dává život člověku, má s ním svůj plán, svůj sen. Jak se tento Boží sen naplní v našem životě, záleží na Stvořiteli, ale také na člověku. Bůh nám vše dává a také nám dává svobodu. Bůh chce, abychom byli svatí, vše potřebné nám k tomu poskytuje, ale násilí nepoužívá. Jak dopadají Boží sny v našem životě? My lidé máme dva druhy snů. Ve spánku přicházejí ty, které neovlivníme, pamatujeme si jich velmi málo – krásné, strašlivé nebo varovné. Potom jsou sny, u kterých nespíme a které jsou spojeny s tím, co plánujeme udělat. Jsou sny malé i velké. Malé - například sníme o kráse a chuti dnešního slavnostního oběda. Velké – sníme o kráse našeho manželství, předávání života skrze děti, které budou lepší než my... Některé sny se nám vyplní – většinou ty malé, ty velké vinou naší malé víry a lásky se většinou nesplní.
Dnes oslavujeme naplněný velký Boží sen o člověku – Pannu Marii. Celým svým životem tento sen naplnila. Maria určitě snila o krásném manželství s Josefem, které Hospodin požehná mnoha dobrými dětmi. Náhle se vše mění – Zdrávas Maria, milosti plná, Pán s tebou. Vše je jinak – dívce jde o čest, o život. Maria na rozdíl od Evy říká Bohu na tuto výzvu ano. Nepadá do depresí pod vlivem myšlenek jen na sebe a na to, co se s ní stane. Jde pomáhat, sloužit Alžbětě a vše ostatní nechává na Bohu. Obě ženy jsou ve chvíli setkání naplněny Duchem Svatým: Požehnaná jsi mezi ženami a požehnaný plod života tvého. Z Mariina srdce a úst vytrysknou slova – magnificat – která jsou částí každodenní večerní modlitby Církve.
Katolická církev nikdy o nikom neprohlásila, že je v pekle. O některých lidech – díky jejich zásluhám – však prohlašuje, že jsou svatí – jejich duše jsou už na věky šťastné v nebi. Dosáhli cíl svého života. Ale jejich těla jsou zde na zemi – většinou se rozpadla v prach, z někoho je něco málo kostí – ostatků. Jen u několika mála se jejich těla na prach nerozpadla – například svatá Bernadeta, svatý otec Pio, svatá Markéta Marie Alacoque.
Je jediný člověk, o kterém církev slavnostně prohlásila – definovala jako článek víry, že je s tělem i duší v nebi. 1. listopadu 1950 papež Pius XII. vyhlásil: „... ke slávě všemohoucího Boha, který svojí zvláštní laskavostí obdařil Pannu Marii, ke cti jeho Syna, nesmrtelného Krále věků a vítěze nad hříchem a smrtí, pro větší slávu jeho vznešené Matky, k nevýslovné radosti celé církve, autoritou našeho Pána Ježíše Krista, svatých apoštolů Petra a Pavla i Naší prohlašujeme, oznamujeme a definujeme, že je Bohem zjevené dogma, že Neposkvrněná Boží Rodička, ustavičná Panna Maria, když dokončila běh pozemského života, byla s tělem i duší vzata do nebeské slávy.“
Jak splním Boží sen o mém životě? Sním o tom, že moje tělo pomíjivé se jednou stane neporušitelným, nesmrtelným? Nepodléhám panickému strachu ze smrti, kterým je naplněna společnost?
Smrti, kde je tvoje vítězství? Kde je tvůj bodec – hřích?
Všemohoucí Otče, dej, ať přijmu Ducha Svatého, a na přímluvu Panny Marie tě prosím, ať svým životem naplním tvůj sen o mně. Dej tento dar i těm, které jsi mně svěřil. Skrze Krista našeho Pána. Amen.