Minulou neděli jsme rozjímali Boží slovo – v duchu hlavní myšlenky: Buď, anebo = prokletý člověk, který spoléhá na člověka, nebo požehnaný člověk, který spoléhá na Hospodina = blahoslavení jste, nebo běda vám! Dnes budeme v této úvaze pokračovat ve světle přípravy naší přípravy farnosti na lidové misie. Toto neplatí jen pro naši farnost, ale téma misií je důležité pro všechny křesťany. Proč? Každý z pokřtěných má mít podíl na misijním díle celé církve. Byli jsme k tomu vyzváni před léty, kdy jsme u nás ve farnosti končili první lidové misie ve svobodné vlasti. K pochopení nám může posloužit jednoduchý příklad. Přijdeš do obchodu a uvidíš tam cenovku: chléb – 2 koruny 80 haléřů, rohlík – třicet haléřů. Podíváš se do kalendáře, zda se neblíží nějaké volby, a přemýšlíš, zda nějaký majitel politické strany nepodplatil obchodníka, aby mu pomohl s nákupem volebních hlasů. Pokud tomu tak není, tak nakoupíš vše, co se ti vleze do tašky, a tuto radostnou novinu si nenecháš pro sebe, sdělíš ji příbuzným a známým. Zkusme se zamyslet nad tím, jakou má hodnotu pro náš život levné jídlo a jakou cenu má lidská duše. Pokud to někdo neví, tak Pán Ježíš řekl, že lidská duše má větší cenu než celý svět! Proto jsou misie tak důležité.
K pochopení a přijetí dnešního evangelia může pomoci příklad z tohoto týdne. Na výletu do Prahy projevila moje adoptivní vnučka přání: „Chci jít tam!“ – „Tam nepůjdeme.“ – „Ale já tam chci!“ – „Ale my tam nepůjdeme!“ Po chvíli mlčení se ozvalo: „Ale já to potřebuji.“ Co chci, to přece potřebuji! Neprosadila svou vůli, protože v dané chvíli to byl nesmysl. A tak se chováme často i my dospělí a navíc ještě jako křesťané, kteří často tvrdí, že chtějí plnit Boží vůli a opakují to každý den v nejdůležitější modlitbě: „Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi“, a přitom Pánu Bohu radíme – v lepším případě – co má dělat.
Nejednou jsme slyšeli starou moudrost: „Komu chceme, pomůžeme, komu nechceme, nemůžeme!“ nebo: „Kdo nechce, hledá důvody, kdo chce, hledá způsoby.“ Chci to, co chce Bůh? Je to klíčová otázka každého člověka, zvlášť pro věřícího křesťana. Ptám se každý den ráno: „Otče, co po mně chceš?“ Před chvílí jsme to slyšeli z úst samotného Pána Ježíše (Lk 6, 27–38): „Miluj své nepřátele, dělej dobro těm, kdo dělají zlo; modli se za ty, kdo ti ubližují; žehnej těm, kdo tě proklínají.“ Co říká svět na toto? Jste hloupí nebo navedení. Hloupí nejsme, ale jsme navedení. Už Pán Ježíš říká: „Těm, kteří posloucháte, říkám…“ To znamená – navádím vás. On, který je cesta, pravda a život, nás navádí, ukazuje nám správnou cestu.
A nejen to, on nám k tomu všemu dává sílu – ve svátostech. Připomíná nám zlaté pravidlo života: „Co chceš, aby lidé dělali tobě, dělej ty jim!“ Jak budeš soudit, zavrhovat, měřit nebo odpouštět, dávat – tak se dostane tobě – zde v tomto kratičkém životě na zemi a potom navěky. Říká se: „Každý svého štěstí strůjcem!“ To je vůle Boží. Pán Bůh chce, abychom žili radostně – i když nás tíží různé kříže. Proto v každém kostele je vystaven Pán Ježíš visící na kříži. Při pohledu na něj by nám mělo naskočit: „Co je můj kříž proti tvému, Pane!“ On říká: „Vezmi svůj kříž a následuj mě!“ Je to možné, anebo ne? – Co je u lidí nemožné, to je možné u Boha. On když něco chce nebo dopouští, tak také zná řešení – správné řešení. A nejen to, dává vše potřebné, aby vše, co vnímáme jako zlé, časem posloužilo k našemu dobru.
Žijeme v době, kdy lidé na celém světě jsou schopni ve velké většině dodržovat lidská nařízení a příkazy. Víme také, jak lidé na celém světě ve velké většině nejenže nedodržují, ale ani neznají Boží nařízení a přikázání, pravidla a pokyny pro dobrý život. Lidská nařízení plníme většinou ze strachu z nemoci, smrti, pokuty. Ale Bůh nechce, abychom se ho báli a žili podle jeho pokynů kvůli strachu! On chce po nás jediné – Lásku. Tak jako manželská láska má být lidská, bezvýhradná, věrná, výlučná a plodná. Takovou lásku chce Bůh po každém člověku. Pokud toto budeme chtít, takovou lásku k Bohu, tak nemusíme mít obavy o budoucnost.
Bylo by dobré přemýšlet na tím, co mně brání poznávat a plnit Boží vůli, co je překážkou této lásky v mém životě, a prosit o překonání překážek.
Všemohoucí Otče, v Duchu Svatém ti děkujeme za to, že nám sděluješ svou vůli. Na přímluvu Panny Marie tě prosíme, dej nám vše potřebné, abychom tě milovali nade všechno a bližní jako sami sebe. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.