Bez tří králů by vánoční příběh byl jaksi neúplný. Jejich komonstvo, velbloudi anebo i slon tvoří malebnou součást každého betléma.
Ale jejich příběh má i hluboký duchovní význam: ukazuje hned na začátku evangelia, že víra je pro všechny, nejen pro vyvolené. Pán Ježíš několikrát zdůrazňoval, že byl poslán ke ztraceným ovcím domu izraelského (a otevření se lidem mimo Izrael bylo pak první velkou zkouškou mladé církve) – ale Spasitel stále znova dělal výjimky z tohoto svého poslání a pomáhal i lidem mimo Izrael.
Nevíme, kolik mudrců od východu vlastně do Betléma přišlo; jejich tradiční počet tří je odvozen jen z počtu jejich darů, je ale jasné, že to ve skutečnosti musela být hodně velká výprava, včetně vojenské ochrany pro putování pouští či zásobovacích soumarů a takovou výpravu nemohl zorganizovat žádný soukromý učenec v tichu své pracovny či observatoře – taková výprava musela mít i politickou podporu a politické krytí, odtud středověk označoval mudrce jako krále. A Herodes je přijal jako hosty na své úrovni.
Představme si je v malém městě, jako byl Betlém, jak přicházejí k jeskyni na okraji pastvin, jak vidí tři lidi očividně bezvýznamné a chudé. Jsem velmi skeptický k astronomickým výkladům, který že nebeský zjev vlastně byla betlémská hvězda: evangelium říká jasně, a já tomu takto věřím, že hvězda dovedla mudrce až k jeskyni se svatou rodinou a zastavila se právě nad ní: toho by žádná kometa ani konjunkce kterékoliv planety s jinou planetou jistě nebyla schopná.
Byl to zázrak. A na zázrak je třeba reagovat vírou – to také mudrci učinili!
Představme si na jedné straně velikou výpravu, jak předává zlato, vzácné vonné pryskyřice a oleje – v (nepochybně!) nikoli voňavé jeskyni, ovlivněné ustájením zvířat! Každý normální mudrc by se nad takovou pohanou urazil, obvinil by hvězdu, měl by pocit, že se stal předmětem nejapného žertu – či vlastního trapného zmámení...
Ale tito mudrci ne. Poklonili se, zanechali na slámě vskutku královské dary – a vydali se na další, stejně dlouhou a stejně nebezpečnou pouť domů. Vrátili se jinudy – což je další důkaz jejich neuvěřitelné víry – trasou, kterou jim poradil sen, sen, ne nějaký odpovědný činitel či jiný mudrc, cestou, která přitom byla v rozporu s dobrými mravy, jelikož znamenala nesplnění závazku vůči Herodovi.
Svatí tři králové se klaní v jeskyni před Spasitelem. A já se skláním před nimi pro jejich velkou víru.