Česká strana sociálnědemokratická se rozhodla, že letošní krajské a senátní volby vyhraje na tématu církevních restitucí. A zahájila billboardem, který SKUTEČNĚ připomíná nacistickou a komunistickou agitaci a je NAPROSTO LŽIVÝ. Zobrazuje ruku, která předává měšec se 134 miliardami do ruky oblečené v něčem, co má být kněžské roucho. Církve a náboženské společnosti se proti tomuto stylu agitace právem ohradily: v prohlášení, které podepsali za Českou biskupskou konferenci Dominik Duka, za Ekumenickou radu církví Joel Ruml a za Federaci židovských obcí Jiří Daníček, se kromě jiného praví: „Předvolební propaganda sociální demokracie tak útočí slovníkem obou někdejších totalit a pamětníci mohou potvrdit, že si nezadá s neblahými antisemitskými a antiklerikálními plakáty ,třetí říše´, na rudo přetřenými gottwaldovskými ideology“ (http://tisk.cirkev.cz/z-domova/prohlaseni-predsedu-cbk-erc-a-fzo-k-narovnani-vztahu/).

Na dnešní (9. 8. 2012) tiskové konferenci ČSSD se místopředseda strany Lubomír Zaorálek pustil do polemiky právě s touto větou církevního prohlášení. A je třeba říci, že NAPROSTO LŽIVĚ. Už když hájil předmětný plakát, který falšuje skutečnost tím, že uvádí celkovou maximální sumu restitucí, ale neuvádí, že majetek odebraný církvím byl o mnoho větší a hlavně zamlčuje, že v důsledku restitucí stát ušetří nemalé sumy za platy duchovních.

Jakožto LHÁŘ A MANIPULÁTOR Zaorálek škrtl pod prohlášením podpisy představitelů nekatolických křesťanů a židů a polemizoval jenom s kardinálem Dukou a katolickou církví, kterou obvinil z kolaborace s nacismem. Kdyby byl poctivý, musel by uvést, že větu, která mu tak vadí, podepsal stejně jako Duka – i předseda Federace židovských obcí; i představiteli židů připadá sociálnědemokratická agitace podobná té, které se dopouštěl nacismus. 

A protože nemohl najít žádné příklady katolické kolaborace s nacismem v Česku, zahovořil Zaorálek o Slovensku – a jako studijní literaturu doporučil Farskou republiku Dominika Tatarky, což je všecko jiné než objektivní historická studie (já jemu bych zase doporučil novější a nekomunistické knihy Ivana Kamence); a co by se čtenář měl u Tatarky dočíst o restitucích v České republice, to pan demagog už vůbec neřekl. Zato měl dost kachní žaludek na to, aby se dovolával sociálnědemokratických obětí nacismu (patří jim naše úcta) – a neřekl nic o tom, že obětí nacismu z řad katolíků bylo nesrovnatelně víc. I jenom z řad kněží jich bylo víc – několik desítek českých kněží položilo v nacistických koncentrácích a mučírnách svůj život (studijní literatura: Josef Beneš: Kde je Ábel, tvůj bratr). Pozdější biskup Trochta byl odsouzen k trestu smrti, střelen a hozen do hromadného hrobu a jenom zázrakem střelu přežil, ve vězení byl pozdější arcibiskup Beran a další a další. Mluvit o „podivné kolaborantské roli“ katolické církve je prostě LEŽ. V Dachau byl celý blok plný vězněných katolických kněží.

Lubomír Zaorálek nám svým dnešním vystoupením dokázal, že je skutečně dědic nacismu a komunismu a právem si zaslouží čestný titul LHÁŘ ROKU.