Je krátce po páté. Otevírám vrátka vedoucí ze stodoly na zadní zahradu. Sluníčko nesměle vykukuje za obzorem a nemá ještě sílu. Navlékám se do včelařské kombinézy. Za stodolu jsem umístil jen tři včelstva, dalších devět stojí v remízku za vesnicí. Ten včelí odřad bohatě stačil na to, aby se už v loňském roce rapidně zvýšila úroda na ovocných stromech.

Číst dál...

Slunéčko konečně vítězí nad zimou a mraky, všechno kvete a včelky se činí. Naše zahrada také v uplynulých dnech notně ožila, přivezl jsem tři čistokrevné valašské ovečky. Jsou to jehnice, takže berana budu shánět až v příštím roce. Pak už mi bude chybět jenom fujara a valaška na odhánění vlků...

Číst dál...

Už čtvrtým rokem připisuji na dlouhý seznam vánočních přání svých vnoučat, který je každoročně pečlivě a krasopisně vyveden, vyzdoben kresbami a umístěn za okno, odkud se záhadně ještě téhož večera ztratí, své vlastní velké přání. Pro to přání se mi směje manželka, děti se svými životními partnery, a dokonce i větší vnoučata...

Číst dál...

Včela opouští úl, až když teplota stoupne na 10 stupňů. To čmelák, který má lepší kožich, létá už od rána! Zimu nám přečkalo jedenáct včelstev, jedno zlikvidoval roztoč kleštík. Takové množství těch potvor v úlu jsem ještě neviděl. Přitom jsme všechna včelstva léčili stejně. Ale jsme na tom velmi dobře, mnoho kolegů včelařů má ztráty větší, někteří stoprocentní...

Číst dál...

Velmi mě zaujal článek pana Tomáše Valera 🙂 Fakt dobrý! Rozeslal jsem mnoha lidem... Vybavil jsem si vlastní vzpomínky. Když nás soudružka učitelka informovala o jakési aktualitě, přihlásil jsem se a namítl, že na Hlasu Ameriky to viděli jinak. Vzpomínám si i na Peťu, který měl kolizi se soudruhem ředitelem, který mu strhnul z krku křížek. Peťa ihned ubalil řediteli baňu, až mu „přehazovačka“ přeletěla na druhou stranu. Tím ovšem Peťa na učňáku skončil… 

Číst dál...