V roce 2014 přišlo do Německa zhruba 200 000 uprchlíků; v roce 2015 se předpokládal nárůst na několikanásobek tohoto počtu. Už od března se tisíce uprchlíků shromažďují v Řecku.

Lavinu spustila twitterová zpráva, kterou vydal Bundesamt für Migration, Spolkový úřad pro utečence 25. srpna 2015, podle níž uprchlíci ze Sýrie mohou žádat v Německu o azyl, i když se do země dostali přes území jiných bezpečných států... Tato informace se mezi těmi, kdo utíkali před občanskou válkou v Sýrii, rozšíří jako jiskra, která zapálila suchý troud: více než sto padesát tisíc uprchlíků, kteří se na své pouti za bezpečím a novou životní šancí dostali až do Maďarska, odhazují pasy a už nechtějí azyl v zemi premiéra Orbána. Kde tak jako tak nejsou vítaní. Kolem jižní maďarské hranice již stojí plot se žiletkovým drátem.

Dne 27. srpna 2015 upozorní nesnesitelný zápach rakouskou policii na skříňové nákladní auto s maďarskou poznávací značkou a slovenskými nápisy propagujícími kuřata firmy HYZA, osaměle stojící na dálnici. Ve vypnutém mrazicím boxu jsou ve stadiu rozkladu těla 71 uprchlíků, kteří se udusili v uzavřeném prostoru. Převaděči od auta uprchli. Později byli dopadeni a dnes čekají v maďarském vězení na proces.

Dne 3. září premiér Viktor Orbán formuluje svou víru: „Maďarsko je zemí křesťanů a nechce žádné muslimy.“ A dodává: „Uprchlíci nejsou evropský, nýbrž německý problém.“ Tentýž den křesťan Orbán dá prodat uprchlíkům, kteří kempují na budapešťském Východním nádraží, jízdenky do Rakouska. Uprchlíci nastupují do vlaku, aniž by tušili, že jde o maďarskou lest: vlak zastaví poblíž utečeneckého tábora Bicske – dál se nejde; šlo jenom o to, dostat lidi pryč z nádraží. Mobily fungují; lidé, kteří zůstávají na nádraží, se dozvídají o Orbánově postupu okamžitě. Pochopí bezvýchodnost situace a aby upozornili na svůj osud, oznamují, že se vydávají do Rakouska (a dál do Německa) pěšky. Stovky lidí, i s malými dětmi, ve spalujícím vedru, doprovázeni maďarskými policejními auty; na rakouskou hranici je to asi 180 kilometrů. Média a sociální sítě přinášejí snímek uprchlíka s berlemi v čele průvodu, který nese obrázek kancléřky Angely Merkelové. Německá spolková vláda vydává prohlášení: „Skutečnost, že Německo v současné době nevrací uprchlíky do Maďarska, nemění nic na povinnosti Maďarska tam přicházející uprchlíky řádně registrovat, postarat se o ně a uskutečnit azylové řízení podle evropských standardů.“

Mezi šéfy vlád Německa a Rakouska probíhá mobilní komunikace. Orbán dovede vyvinout tlak: pochodující uprchlíci mu vyhovují. Dává najevo, že nepřijme-li Rakousko a Německo uprchlíky, zastaví jejich pochod násilím. Rakouský kancléř Werner Faymann se děsí, že by mohlo dojít ke zraněním i k úmrtím mezi lidmi putujícími do Rakouska. Možná si při tom vzpomněl na staré vídeňské pořekadlo, že kdo má Maďara za přítele, už nepotřebuje nepřátele.

Podle redaktorů rakouského magazínu News situaci eskaloval e-mail, který odeslal ve 20.45 na úřad rakouského kancléře maďarský velvyslanec József Czukor: Maďarská vláda už není s to zajistit registraci uprchlíků, proto je naloží do autobusů a doveze na hranici s Rakouskem. Zhruba stovka autobusů, hraniční přechod Hegyeshalom. Uprchlíků může být mezi čtyřmi až šesti tisíci. Kolem desáté hodiny večerní přijíždějí první autobusy pro uprchlíky tábořící na budapešťském Východním nádraží; ti však nedůvěřují a odmítají nastoupit.

Telefonáty mezi rakouskými a německými politiky. Kancléřka Merkelová získává souhlas socialistického koaličního partnera s jednorázovým, zcela výjimečným přijetím čtyř až šesti tisíc uprchlíků. Německý magazín Stern popisuje následující minuty takto: „Merkelová sedí ve svém bytě naproti berlínskému Pergamonmuseu a telefonuje a telefonuje. Úředníci z ministerstev vnitra a zahraničí varují před lavinovým efektem. Tajné služby jsou znepokojené. Experti na evropské právo konstatují, že pokud země chce, může vpustit na své území jakýkoli počet imigratntů. Před 23. hodinou kancléřka rozhoduje, že Německo uprchlíky z Maďarska přijme. Ve 23.36 přijíždějí autobusy na 27. kilometr dálnice do Rakouska, kde odpočívají zcela vyčerpaní uprchlíci. Rakouská veřejnoprávní televize vysílá v přímém přenosu, jak první z nich nastupují do autobusů. Tři minuty po půlnoci oznamuje rakouský kancléř Werner Faymann na svém facebookovém profilu, že Rakousko a Německo přijímají uprchlíky z Maďarska.“

V sobotu 5. září se další uprchlíci snaží dostat ze Srbska do Maďarska, odkud teď vede cesta směr Německo. Maďarská policie, která ještě v pátek používala slzný plyn, jim v tom už nebrání.

V neděli 6. září přišlo do Německa za jediný den 12 000 uprchlíků. Podobné počty se v následujících týdnech stanou pravidlem. Maďarský premiér v rozhovoru pro večerní zpravodajskou relaci rakouské televize ÖRF vyzval Rakousko a Německo, aby uzavřely své hranice, jinak přijdou do Evropy miliony běženců.

To, čemu se říká uprchlická krize – a s čím si Evropa dodnes neví rady, začalo...