Vyzná se ještě někdo v tom sledu návrhů a protinávrhů, jednání, konečných termínů a poledních návrhů a dalších, ještě poslednějších návrhů a termínů? Jedná se a nic se nedojedná a zase se jedná. Vedou se řeči. Novinkou je jen chystané nedělní referendum.

Pro moderní demokracii, jak se vyvinula v 19. a 20. století, je typická přehledná stavba moci a kontroly moci: občané volí sněmovnu – přičemž je zásada, že pokud možno každý hlas má mít stejnou váhu jako všechny ostatní hlasy – a na sněmovně je závislá vláda, která nemůže sama ani vytvářet zákony ani vládnout bez podpory sněmovny...

Pro Evropskou unii to neplatí: systém výkonu moci na nadnárodní úrovni a vytváření konkrétní politiky je uzel tak nepřehledný, že se v něm, nevyzná téměř nikdo, kromě profesionálů.

Profesionálové jsou nesporně v čele řecké vlády, která se do této spleti vydává s janým cílem: neplatit dluhy a dostávat další peníze. Přes všechny peripetie se zád, že v zásadě se jim jejich cíl daří.