Tisíce lidí přišly i včera (17. 12. 2019) na pozvání spolku Milion chvilek pro demokracii do centra Prahy protestovat proti Andreji Babišovi a požadovat jeho zaslouženou demisi. Andrej Babiš si však z protestů nic nedělá a demisionovat nebude. Naopak, vládnout se chystá ještě dlouho, jak aspoň plyne z docela komického dokumentu s ještě komičtějším názvem Národní investiční plán, který teď předložil.
Vypočítává v něm, co by se mělo budovat & stavět, a to na desítky let dopředu, aniž by ovšem uváděl, kde na na to vzít. Plán je prý myšlen hlavně jako inspirace pro ministry, hejtmany, primátory a starosty, aby věděli, co jako mají stavět... Žádný ministr, hejtman, primátor ani starosta totiž pořádně neví, co je zapotřebí. Tak nezávislý starosta obce Kotěhůlky nemá šajn, co Kotěhůlky potřebují. Ale teď už je na tom líp: nahlídne do Babišova Národního plánu a tam si přečte: „Kotěhůlky, obchvat obce.“ Aha, zamyslí se nezávislý starosta, že mě to hned nenapadlo, obchvat obce, vždyť tady už pro samý kamion skoro ani nemůžeme přejít z jedné strany na druhou, kde já bych bez pana premiéra byl! A hned začne shánět peníze & povolení. Za nějakých deset, patnáct let to dá. Zdá se, že zhruba třetina národa, která se rozhodla, že jí nevadí Babišův střet zájmů, a snad jeho střet zájmů dokonce obdivuje, pokročila dál a je odhodlaná tolerovat – a snad i obdivovat jeho naprostou ztrátu soudnosti.
Žijeme v demokracii, ovšem ve zpanchartělé demokracii. Andrej Babiš vyhrál volby, dal dohromady většinu ve sněmovně a vládne. Ovšem při naprosté neschopnosti opozice – a zejména při její téměř úplné ztrátě schopnosti být v kontaktu s lidmi, právě s těmi, kteří po statisících přicházejí na akce Milionu chvilek pro demokracii, je třeba právě protestů Milionu chvilek pro demokracii, aby se Babišovo vládnutí, k němuž přišel demokraticky, nezměnilo v diktaturu; ne ještě totalitní diktaturu, takovou možnost dnes v Evropské unii nikdo nemá, ale přesto v cosi se silnými prvky diktatury: s ovládnutím státu, hospodářství, justice a médií jedinou mocí. Čím více protestů v ulicích, tím menší možnost plíživě, krok za krokem budovat takovouto diktaturu.
Klíčem jsou ovšem volby. Je třeba, aby Babiš prohrál volby. A k tomu může Milion chvilek pro demokracii, který musí zůstat mimo stranickou politiku, přispět jen nepřímo. Včerejší protest skončil na pražském Klárově, kde vystoupili pozvaní zástupci demokratických stran. Někdo mluvil dobře, někdo o poznání hůře, žádný průlom to ovšem nebyl. V demokracii jsme odkázaní na práci politických stran. Milion chvilek je vyzývá především k jednotě a spolupráci. A to je, kromě všeobecné ztráty kontaktu s lidmi a celkové důvěryhodnosti, hlavní problém opozičních stran.