„Socialismus má větší možnosti, jak organizovat lidi,“ zaznělo z oficiálních míst z Číny, když tamní vládní moc vyklidila při výstavbě přehrady Čtyři soutěsky desítky kilometrů hustě osídleného údolí, aniž by do toho mohly jakkoli zasáhnout nějaké, hypotetické, čínské Děti země... Triumf marxismu, anebo triumf kapitalismu, toho divokého kapitalismu, který Karl Marx odsuzoval? Opatření při boji se současnou infekcí nového koronaviru, který se šíří z desetimilionového středočínského města Wu-Chanu, jsou rovněž velice „socialistická“, desítky milionů lidí jsou izolovány ve svých městech a ve svých bytech, neuvěřitelnou rychlostí se budují nové nemocnice. Ovšem virus se šíří dál – podle oficiálních, a tedy naprosto nedůvěryhodných čísel jsme mohli sledovat epidemii den za dnem: na konci ledna bylo hlášeno 7800 nakažených a 170 zemřelých, ovšem už 1. února 11 700 nakažených a 259 zemřelých, 4. února 20 600 nakažených a 427 obětí, 6. února 28 000 nakažených a 560 zemřelých, 7. února 31 000 nakažených a 636 mrtvých, 8. února 35 000 a 722, 9. února 37 000 a 805... K dnešnímu dni je nemocných již 33 000 a obětí na životech více než 1000. V těchto údajích ale například vůbec nejsou zahrnuti lidé, kteří zemřeli doma nebo ti, kdo zemřeli sice v nemocnici, ale ještě dřív, než na ně přišla řada na vykonání testů...

Žádný z desítek vyšetřených pro podezření z nákazy novým koronavirem v Česku zatím neměl pozitivní nález. 8. února se vláda ČR připojila k zemím, které zakázaly veškerý letecký provoz s Čínou. Takže můžeme sledovat celou epidemii, která už pronikla do desítek různých zemí, z pozice nezúčastněného pozorovatele a dohadovat se, jestli odpovíme kladně na čínskou žádost o humanitární pomoc, či nikoli, jak to žádal premiér Babiš.

Čína je mocná a agresivní země, takže i Světová zdravotnická organizace (WHO) se úzkostlivě vyhýbá jakékoli kritice tamní vlády a vyjádření představitelů WHO jsou opatrnost sama, ke každé špatné zprávě se přidává aspoň jedna chvála, jak dobře čínské úřady epidemii zvládají. Globální stav zdravotní nouze WHO vyhlásila už koncem ledna – ale s označením situace za pandemii stále váhá. Také se nesmí říkat „čínská“ nebo „wuchanská“ chřipka, aby to nebylo stigmatizující...

Ovšem i z totálně sešněrované čínské společnosti už prosakují informace o tom, že systém totální nesvobody je přinejmenším spoluvinen šířením nemoci. Odpovědní činitelé na lokální úrovni se pokusili zpočátku epidemii utajit, aby na sebe nepřivolali nelibost ústřední moci. Lékaři, kteří jako první poukazovali na počínající problém, byli zatčeni a vyšetřováni pro „šíření poplašné zprávy“. Blogger, který na sociálních sítích informoval o děsivých poměrech v izolovaném městě Wu-Chanu, náhle beze stopy zmizel...

Virus je velké zlo. V podmínkách komunistické nesvobody ještě o hodně horší.