Dne 12. července 2020 začala nová kapitola v dlouhých dějinách chrámu Hagia Sofia v Istanbulu, který je velikým svědkem pohnutých dějin křesťanství. Připomeňme si: chrám byl postaven za vlády (samozřejmě křesťanského) byzantského císaře Justiniána I., který se pokoušel obnovit římskou říši v její někdejší moci a rozsahu (ovládal i rozsáhlá území v Itálii); chrám byl vysvěcen roku 537 jako katedrála konstantinopolských patriarchů, tehdy ještě žijících v plné jednotě s Petrovým nástupcem v Římě. Po necelých pěti stech letech, v roce 1053, byla Hagia Sofia svědkem rozkolu mezi mezi východním a západním křesťanstvím. Roku 1204 se stala kořistí západních vojsk mířících původně osvobodit Palestinu a v letech 1204–1261 byla římskokatolickou katedrálou. Po vyhnání latiníků se stala opět chrámem pravoslavným, a to až do dobytí Istanbulu Turky v roce 1453. Pak byla na dlouhých 479 let mešitou. Ale v roce 1934 se stalo něco neuvěřitelného: turecký prezident Kemal Atatürk, sám muslim, změnil mešitu na muzeum a 87 let se zde nekonaly muslimské bohoslužby.
Jak je to všechno složité!
Jednání o vstupu Turecké republiky do Evropské unie byla míněna smrtelně vážně a vlivné politické síly v Evropě si od něj mnoho slibovaly – ale nepovedlo se a dnešní Turecko si už myslím jako součást bruselských struktur nikdo nedovede představit. Tytam jsou doby, kdy jsme v čele turecké vlády viděli elegantní dámu, samozřejmě muslimku, ve slušivém kostýmu, s hlavou od kadeřníka, a ne pod závojem (Tansu Çillera, turecká premiérka v letech 1993–1996); něco takového si dnes taky nedovedeme představit.
Když Kemal Atatürk po první světové válce porazil řeckou armádu a vojensky obhájil jednotné Turecko v dnešních hranicích (přičemž jen tak mimochodem přidal novou kapitolu k dějinám tureckých masakrů proti křesťanům), bylo jeho dalším cílem co největší poevropštění Turecka. Vyhnal sultána a vyhlásil republiku, místo arabského písma zavedl latinku a šokoval spoluobčany tím, že začal nosit klobouk místo fezu… Atatürkovy reformy představovaly první – a dodnes jediný – úspěšný pokus o vytvoření sekulárního státu v muslimské zemi. Součástí jeho reforem byla i přeměna istanbulské dominanty Hagia Sofia na muzeum.
K Atatürkovi se hlásí i dnešní Turecko – ale současný turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan krok za krokem mění Atatürkův odkaz v pouhou prázdnou floskuli. Politicky i nábožensky. Jen toho, kdo dění v Turecku nesleduje soustavně, proto mohla překvapit islamizace nejvýznamnější istanbulské památky; za Erdoğana se změnila v mešity (za hlubokého nezájmu Evropy i Ameriky) už řada křesťanských kostelů.