Ve chvíli, kdy píšu tyto řádky, probíhá na druhé straně Atlantiku obnovená schůze Kongresu a certifikace výsledků prezidentských voleb. Volební sytém USA je hodně složitý a velmi tradiční, málokde ve světě je ještě v platnosti ústava z konce předpředminulého století. Trochu mi to, vzdáleně, připomíná, co jsem se dočetl o procesu korunovace japonského císaře, kdy se konají určité akty, o kterých už dnes nikdo v celém Japonsku neví, jak vznikly a co vlastně znamenají, jde prostě o součást tradice. Že ještě poté, co prezidenta zvolí sbor volitelů (a i to je velmi tradicionalistický institut), musí jej potvrdit obě komory Kongresu, o tom jsme u nás nikdy neslyšeli – a právem, byl to proces ryze formální, probíhal spíše slavnostně a velmi rychle. Hlasování volitelů z každého z amerických států může být totiž v Kongresu zpochybněno, a pak o něm probíhá (může probíhat) dvouhodinová debata, o každém jednotlivém státě. Už déle než sto let se nic podobného nestalo, až letos – díky stoupencům Trumpových konspiračních vizí…
Žijeme v době, kdy se stává realitou jedna noční můra za druhou. No co je to jiného než můra, ze které je třeba se jen hodně rychle probudit, vyzve-li prezident USA své stoupence k útoku na zákonodárný sbor („Vezměte si zpátky svoji zemi!“) – a desetitisíce jeho stoupenců, kteří se do Washingtonu sjeli z celé země, proniknou do Kapitolu, jehož ochranka nebyla na nic podobného připravena, přeruší schůzi obou komor Kongresu, vytloukají okna, rozbíjejí zařízení v kancelářích zákonodárců a píšou na zeď NIKDY SE NEVZDÁME! – ? (Občas si někdo vyfotí seflíčko, jak sedí v křesle senátora, aby měl památku pro děti.) Při nepokojích zahynulo několik lidí, ochranka musela použít nejen slzný plyn, ale i střelné zbraně. Amerika už nikdy nebude taková jako před dnešním dnem.
Viníkem těchto hrůz je jednoznačně Donald Trump. To on už několik měsíců před volbami, kdy nemohl tušit, jaká bude situace a jak budou hlasovat američtí občané, prohlašoval, že pokud snad prohraje volby, bude to jenom díky podvodu. To on a jeho právníci pak při volbách vyzvedávali dílčí nesrovnalosti a vymýšleli si neexistující velké machinace, to on odmítal uznat porážku i po desítkách prohraných soudních žalob, on stále vybičovával emoce svých stoupenců a vymýval jejich mozky – až k dnešnímu útoku na Kapitol.
Co se bude dít 20. ledna, když bude Joe Biden přebírat svůj úřad, do kterého byl řádně a demokraticky zvolen?
Na druhé straně je třeba mít pro Donalda Trumpa i určité pochopení. Jak pro něj muselo být inspirativní, když se od severokorejského Kima na svůj dotaz, zda o něm média také píší tak škaredě, dozvěděl, že naopak, že severokorejské sdělovací prostředky hovoří o hlavě státu vždycky jen s úctou a s láskou! Severní Korea je právě dobrý příklad toho, že problémem nejsou volby, ty se mohou klidně konat po celé zemi, problémem je jenom, jak se konají.