Ve druhém kole prezidentské volby nebudu volit nikoho, protože nemůžu dát hlas člověku, který nechápe manželství jako spojení muže a ženy a podporuje LGBT agendu, říkají – zásadově – někteří křesťané... (Všimněme si, že o potratech už se vůbec nemluví, zvykli jsme si, že zákaz interrupcí nepodporuje prakticky nikdo.)

A jiný křesťan řekl: „Když si pan biskup přeje, abych šel volit, tak půjdu, jsem poslušný katolík, ale před volební místností si hodím mincí, a podle toho odevzdám svůj hlas“ – zvláštní případ, kdy někdo vlastní rozum, dar Boží sloužící k poznávání a rozlišování, svoji zodpovědnost i svědomí deleguje na Českou mincovnu!

Nejzásadovější zásadovost?..

Skutečně, pokud se podpora LGBT mění v jediné kritérium, není mezi Petrem Pavlem a Andrej Babišem žádný rozdíl. Ale ve skutečnosti rozdíl je, a propastný – už jen to, že jeden z nich sloužil svojí kariérou vlasti, a druhý jen svému mamonu. Můj postoj je daleko méně nekompromisní, ale myslím si, že není nemravný ani nekřesťanský. „Jenom“ logický. Pokusím se trochu ho vysvětlit. Nejdřív se musím zeptat: Můžeme mít v situaci, ve které žijeme,  prezidenta, který nebude podporovat agendu LGBT (a všechno ostatní)? Odpověď je jasná: NEMŮŽEME!  A druhá otázka: Když nebudu volit, změním na této smutné skutečnosti něco? NE, KDYBYCH NEVOLIL, NEZMĚNÍM NIC. Takže: Z těch, kdo podporují LGBT (a potraty a všechno ostatní) musím vybrat toho lepšího, protože jinak bych byl VINEN podílem na tom, že bychom měli horšího prezidenta, než bychom mohli mít.

K tématu „hrdinské“ absolutní zásadovosti, při níž se nebere ohled na společenskou situaci, bych rád citoval jedno místo z Matoušova evangelia, je to kapitola 17, verše 24 až 27. Když přišli do Kafarnaa, přistoupili výběrčí chrámové daně k Petrovi a zeptali se: „Váš mistr chrámovou daň neplatí?“ Odpověděl: „Platí.“ Jakmile vešel do domu, předešel ho Ježíš otázkou: „Co myslíš, Šimone, od koho vybírají pozemští králové poplatky a daně, od svých synů, nebo od cizích?“ Když odpověděl: „Od cizích,“ řekl mu Ježíš: „Synové tedy k tomu vázáni nejsou. Abychom je však nepohoršili, jdi k moři, vhoď udici, a tu rybu, která se první chytí, vezmi, otevři jí ústa a najdeš stříbrný peníz. Ten vezmi a dej jim za mne i za sebe.“

Pokud někdo chce být ABSOLUTNĚ zásadový, může nad tímto místem z evangelia říct, že Pán vlastně platbou chrámové daně popřel, že je Boží Syn. Ale Pán vzal v úvahu, jaké zlo by způsobilo, kdyby tuto povinnost věřícího Žida zaplatit odmítl – a daň, i když mimořádným a zázračným způsobem (což ovšem výběrčí daní nevěděli) poslušně zaplatil.