Chráněná krajinná oblast Kokořínsko je zelený flíček na mapě na sever od Mělníka. Z Doks skrze ni vede turistická Máchova cesta; v nejslunnějších dnech dubna jsme ji s manželkou celou prošli. Je dlouhá 61,4 kilometrů a my jsme si ji cestou podél vltavského plavebního kanálu ještě o pár kilometrů protáhli...

Číst dál...

Podcenil jsem Českou Lípu. Není to tak vykořeněné město... Čtvrté v řadě komunikačních dobrodružství Víta Rakušana se totiž nekonalo zdaleka v tak vyhrocené atmosféře, jak jsem už dopředu předpokládal podle tří předchozích...

Číst dál...

Otec Nuzík byl našim farním knězem a byl opravdu skvělý – moudrý, pokorný a zbožný. Když mlúvíl včíl v katedrále, byl stejný jak tehdá. Ja, to sa mosí oslavit! A jak teprú budú slavit Straňané! Šak oni majú zitra fašank! To Vatikán nevychytál, vyhlásit arcibiskupa původem ze Strání deň před straňanským fašankem!

Číst dál...

„Maté,“ řekl jsem ve specializovaném obchodě se spoustou druhů čaje. „Maté? Jaké?“ usmál se na mě prodavač a vyjmenoval několik druhů; nic mi to ovšem neříkalo. „Prosil bych ten čaj maté, který pije papež František...“ „Promiňte prosím,“ řekl prodavač, „ale já nemám nejmenší tušení, co pije papež – a ani mě to nezajímá...“

Číst dál...

O víkendu jsem se účastnil brigády v širší rodině. Vyklízeli (a částečně bourali) jsme dům po prarodičích, který se má změnit v útulné hnízdečko pro novomanžele. Většina pracantů toho dne byli mladí muži, kteří nepamatují a nedocení to, co jsem vnímal já. Nenávratně mizející způsob života mých předků, který jsem v dětství viděl všude kolem sebe. Až mi z toho bylo těžko u srdce!

Číst dál...

Letos máme přestupný rok a s ním u nás nerozlučně spojenou výměnu genderových rolí při pomlázce. Jinak odporný a odsouzeníhodný projev maskulinní dominance spojený s fyzickým utrpením něžnějšího pohlaví (snažím se, ale jiný, než stereotypní termín mne nenapadá) se tak stane oslavou rovnosti a potírání genderových stereotypů.

Číst dál...