Slova svatého evangelia podle Matouše:
Když mudrci odešli, zjevil se Josefovi ve snu anděl Páně a řekl: „Vstaň, vezmi dítě i jeho matku, uteč do Egypta a zůstaň tam, dokud ti neřeknu. Herodes totiž bude po dítěti pátrat, aby ho zahubil.“ Vstal tedy, vzal v noci dítě i jeho matku, odebral se do Egypta a byl tam až do Herodovy smrti. Tak se splnilo, co řekl Pán ústy proroka: „Z Egypta jsem povolal svého syna.“ Když Herodes zemřel, zjevil se v Egyptě Josefovi ve snu anděl Páně a řekl: „Vstaň, vezmi dítě i jeho matku a jdi do Izraelské země, protože ti, kdo ukládali dítěti o život, už zemřeli.“ Vstal tedy, vzal dítě i jeho matku a odebral se do Izraelské země. Ale když uslyšel, že je v Judsku místo svého otce Heroda králem Archelaus, bál se tam jít a podle pokynu ve snu se odebral na území galilejské. Šel tedy a usadil se v městě, které se jmenuje Nazaret, aby se splnilo, co je řečeno ústy proroků: „Bude nazýván Nazaretský.“ (Mt 2,13–15,19–23)

Dnes se propojuje svátek svaté Rodiny se svátkem Betlémských mláďátek. Radost a bolest.
Boží slovo nás povzbuzuje k správnému životu – podle Boží vůle, učí nás žít podle toho, co po nás chce Pán Bůh, který je LÁSKA. 
Boží Slovo nás odklání od toho, k čemu nás vede naše SEBELÁSKA.  
Pán Bůh – LÁSKA – nás vede vždy k tomu, co je dobré – ke správné cestě, pouti k vytouženému a Bohem darovanému cíli lidského života, k NEBI, k věčnému štěstí.  
Naše sebeláska nás ve velké většině vede ke zlé cestě, pouti do stavu věčného zatracení, do pekla.  
K moudrým návodům na život rodiny, která je kolébkou života, obsaženým v dnešních úryvcích Božího slova (Sir 3,3–7.14–17; Kol 3,12–21) – několik slov svatého Pavla VI., která pronesl v roce 1964 při návštěvě Nazareta: „Především učí tento dům mlčení. Kéž by v nás znovu ožila nejhlubší úcta k mlčení: vždyť je obdivuhodným a potřebným stavem mysli právě pro překotný a bouřlivý život v našem věku, kdy na nás útočí tolikerý křik, povykování a vřava. Ach, nazaretské ticho, nauč nás nastálo se upřít k dobrým myšlenkám a soustředit se na duchovní nitro, provždy se řádně přichystat k naslouchání tajemným Božím záměrům a návodům pravých učitelů; nauč nás, nakolik je potřebná a platná příprava učení, meditace, vlastní vnitřní řád a modlitba, jíž v skrytu přihlíží samotný Bůh.“
Nevím, co by tam říkal tento svatý papež dnes, kdy v jeho rodné zemi dramaticky klesá počet dětí v rodinách a naopak v nich roste počet koček a psů. Ale svým způsobem toto v roce 1972 prorocky předpověděl v encyklice Humanae vitae. Tento politováníhodný současný stav – a nejen v Itálii – důsledné nepřijetí dětí a jejich ničení před narozením. A to na základě nepřijetí nebo zavržení DÁRCE ŽIVOTA a tím také ničení rodin.  
Jeho nástupce svatý Jan Pavel II. v jubilejním roce 2000 volal do světa: „Děti jsou jaro rodin, jaro církve, jaro celého světa.“  
Krátký film ŠTĚDROVEČERNÍ JÍZDA (viz Filmana) vypráví velmi silným způsobem o tom, co je v našich rodinách nejvíc potřeba. Co vyrůstá v prostoru mlčení, které má počátek  v odhození, zavržení. Kdy dítě odhodí správnou cestu, dobrý život, které ho učili rodiče. Rodiče toto dítě vyhodí z domu. Jeho cesta po šikmé ploše hříchu pokračuje a nakonec hrozí vyústit naprostým sebezničením. Ale Pán Bůh člověka neopouští a dává mu šanci. Z ticha mlčení vyrůstá lítost, která je cestou k odpuštění, cestou návratu do života.
Všemohoucí Otče, děkujeme ti za příklad a pomoc Svaté rodiny. Vyslyš nás, když v Duchu Svatém voláme: Ježíši, Maria, Josefe, miluji Vás, zachraňte duše ubohých hříšníků. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.