Slova svatého evangelia podle Jana:
Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest. V něm byl život, a ten život byl světlem lidí. To světlo svítí v temnotě a temnota ho nepohltila.
Byl člověk poslaný od Boha, jmenoval se Jan. Přišel jako svědek, aby svědčil o tom světle, aby všichni uvěřili skrze něho. On sám nebyl tím světlem, měl jen svědčit o tom světle. Bylo světlo pravé, které osvěcuje každého člověka; to přicházelo na svět. Na světě bylo, a svět povstal skrze ně, ale svět ho nepoznal. Do vlastního přišel, ale vlastní ho nepřijali. Všem, kdo ho přijali, dal moc stát se Božími dětmi, těm, kdo věří v jeho jméno, kdo se zrodili ne z krve, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha.
A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Viděli jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy.
Jan o něm vydával svědectví a volal: „To je ten, o kterém jsem řekl: 'Ten, který přijde po mně, má větší důstojnost, neboť byl dříve než já.'“ Všichni jsme dostali z jeho plnosti, a to milost za milostí. Neboť Zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda přišla skrze Ježíše Krista. Boha nikdo nikdy neviděl. Jednorozený Syn, který spočívá v náručí Otcově, ten o něm podal zprávu. (Jan 1,1–18)

Slova modlitby, kterou jsme vstoupili do přijímání Božího slova: „Všemohoucí věčný Bože, ty osvěcuješ všechny, kdo v tebe věří; ukaž své světlo všem národům a celý svět naplň svou slávou.“
Bez světla není možný život. Pramenem, zdrojem tohoto světla, které je základem života, je Bůh. Budiž světlo – je první Boží stvořitelský čin. Dnešní Boží slovo nás – mimo jiné – naléhavě vyzývá, abychom se stali MOUDRÝMI, skrze přijetí životodárného SVĚTLA a hlásání SLÁVY BOŽÍ.  
Včera – 3. ledna – jsme v Kunštátě a v Třebenicích děkovali za sto roků od narození P. MUDr. Ladislava Kubíčka.  
Mnoha lidem pomáhal tento vpravdě kněz Kristův moudře žít a putovat cestou života ke světlu a slávě Boží. Několik jeho slov z duchovních cvičení, jak je zaznamenala paní doktorka Marie Svatošová:  
Dar moudrosti a rozumu. Moudrost vidí věci světa tak, jak je vidí Bůh. Moudrost nelze nastudovat, lze si ji pouze vymodlit. Známe příklady moudrých babiček a naopak nemoudrých, a přece vzdělaných vědců. Dar rozumu se týká otázek: „Jak?“ a „Proč?“ Marxismus pokládá otázku „Proč?“ za nevědeckou. Všechno se vyvinulo, jen se neptejte proč. Začneme-li se takto ptát, dojdeme k důvodu, k účelu věcí. Například pochopíme, že už první savec musel mít dokonale vyvinutou dělohu, která se do dvou minut po porodu stáhla, jinak by první samička vykrvácela a celý rod by vyhynul. Rovnou tu tedy musel být savec dokonalý, nikoli postupným vývojem vzniknuvší. Všechny tyto podrobnosti musel ale přece někdo předem promyslet. Je zřejmé, proč se marxismus tolik bojí otázky „Proč?“ i spojitosti mezi vírou a vědou. Nebojme se klást si tyto otázky všude – v přírodě i ve vědě.  
Tolik slova muže, kněze, lékaře, mučedníka o moudrosti, která je darem Ducha Svatého a o kterou je třeba Boha stále prosit.  
Uvidět, uvěřit a svědčit – to náš úkol. Kromě Božího slova je Pán Ježíš, který k nám přichází pod způsobou chleba ve svatém přijímání, absolutním zdrojem moudrosti. On je BOŽÍ SVĚTLO A SLÁVA. Pro dnešní světici, první svatořečenou Američanku svatou Alžbětu Annu Baley Setonovou bylo vyprávění přítelkyně o skutečné přítomnosti Pána Ježíše v eucharistii začátkem cesty do společenství katolické církve (viz Catholica.cz).
Všemohoucí Otče, děkujeme ti dar moudrosti a světla, které nám dáváš v Pánu Ježíši. Vyslyš nás, když v Duchu Svatém a s přímluvou Panny Marie, andělů a všech svatých, sobě i svým drahým tato dary každý den vyprošujeme. Skrze Krista našeho Pána. Amen.