Při vnitřní modlitbě se doporučuje, aby člověk nahradil množné číslo v otázkách kladených v evangeliu číslem jednotným. Rád bych se zastavil u osmé kapitoly Markova evangelia počínaje veršem 27, a použil tuto metodu.
Cestou se mě (Ježíš) zeptal: „Za koho mě lidé pokládají?“
„Mnozí Tě už vůbec neznají, další Tě považují za zakladatele náboženství, které jim chce jen přikazovat a zakazovat, sebrat jim svobodu a radost ze života. Jiní Tě staví do jedné řady s moudrými filosofy a mysliteli. Židé Tě mají za odpadlíka, muslimové za proroka. A křesťané? Křesťané ještě ve své většině za Spasitele.“
Zeptal se mě: „A za koho mne pokládáš ty?“
„Ty jsi Mesiáš,“ říkám po Petrově vzoru, „Spasitel! Nikdo není větší. Ale je-li to tak, potom bys pro mne měl být První láskou, jak jsem kdesi četl. A je pravdou, že víra pro mne už dávno není soubor moudrých naučení a dobře myšlených přikázání. Mám Tě rád, Pane.“
„Musím se ale přiznat, že pokud budu svou lásku poměřovat skutky, za mnoho stát nebude. Podle toho, kolik času Ti věnuji, jak na Tebe myslím, jak moc toužím být Ti blízko. A naopak jaký význam přikládám jiným věcem, které stavím na roveň nebo dokonce výše, než jsi Ty. O bolesti, kterou Ti svými pády působím, ani nemluvě.“
„A kdybych neznal Tvou ráznou odpověď na Petrovo kárání, asi bych Ti teď řekl, že tváří v tvář Tvé oběti na kříži se cítím o to víc uboze a provinile.“
Zavolal si mě a řekl: „Chceš-li jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne. Neboť kdybys chtěl zachránit svůj život, přijdeš o něj, ale když o něj přijdeš pro mne a pro evangelium, zachráníš jej. Co ti prospěje, když získáš celý svět, ale ztratíš svůj život? Jestliže se stydíš za mne a za má slova v tomto zpronevěřilém a hříšném pokolení, bude se za tebe stydět Syn člověka, až přijde v slávě svého Otce se svatými anděly.“
„Víš dobře, že ani jednoho nejsem bez Tvé pomoci schopen. Kříže, které na má bedra dopadají, nesu s přemáháním, ne-li s odporem. Život si zaneřáďuji harampádím a nezdravě na lecčems lpím. A srab, odpusť to ostré slovo, jsem pokaždé, když mám vyznat víru v Tebe. Vlastně z toho vidím jedinou cestu. Vezmi můj život do svých rukou. Ne abych v nich jen spočíval. Ale abych mohl jít, jako tenkrát Tvoji učedníci, v Tvé síle, s Tebou.