Slova svatého evangelia podle Jana:
Ježíš řekl: „Amen, amen, pravím vám: Kdo nevchází do ovčince dveřmi, ale vniká tam jinudy, to je zloděj a lupič. Kdo však vchází dveřmi, je pastýř ovcí. Vrátný mu otevře a ovce slyší jeho hlas. Volá své ovce jménem a vyvádí je. Když všechny své ovce vyvede, jde před nimi a ovce ho následují, protože znají jeho hlas. Za cizím však nikdy nepůjdou, ale utečou od něho, protože hlas cizích neznají.“ Ježíš jim pověděl toto přirovnání, ale oni nepochopili, co jim tím chce říci. Ježíš proto řekl znovu: „Amen, amen, pravím vám: Já jsem dveře k ovcím. Všichni, kdo přišli přede mnou, jsou zloději a lupiči, ale ovce je neuposlechly. Já jsem dveře. Kdo vejde skrze mě, bude zachráněn; bude moci vcházet i vycházet a najde pastvu. Zloděj přichází, jen aby kradl, zabíjel a působil zkázu. Já jsem přišel, aby měly život a měly ho v hojnosti.“ (Jan 10, 1–10)

Naše rozjímání začneme připomenutím slov vstupní modlitby: „Všemohoucí, věčný Bože, tvůj Syn, dobrý pastýř tvého lidu, předešel nás do tvé slávy; posiluj jeho slabé stádce, aby došlo za svým vítězným pastýřem do nebeské radosti.“
Několik citátů a otázek, které souvisí s nedostatkem duchovních povolání, které nás mohou povzbudit k naléhavé modlitbě za dar povolání k duchovnímu stavu.  
Pan farář Oldřich Mifek na Vranově u Brna často říkal poutníkům: „Budete mít tolik kněží a takové kněze, kolik si jich u Panny Marie vyprosíte.“ Jak jsme se modlili v uplynulém týdnu, v kterém jsme byli (nebo nebyli) vyzváni k prosbám za duchovní povolání? 
Biskup Vojtěch Cikrle říkal těm, kteří ho prosili o kněze do farnosti: „Pošlete mně muže, které Bůh volá ke kněžství a já Vám je po několika letech pošlu zpátky jako kněze.“ Máme touhu v srdci, aby všemohoucí Pán Bůh obdařil naši rodinu (farnost) duchovním povoláním?
Svatý Jan Bosco často tvrdil: „Z pěti chlapců si dobrý Pán Bůh volá tři ke kněžství.“ Jak vychováváme chlapce – jako takzvané „mamánky“, sportovce, vzdělance, užívače života, nebo jako zodpovědné otce rodin – biologických nebo duchovních, schopných a ochotných přinést oběti?  
Situace je vážná, nikoli zoufalá – je název francouzské komedie z roku 1976. Pater Josef Čermák z Kadaně, kdysi jako farář v Brněnské diecézi nám s úsměvem říkal: „Kněží je dostatek.“ A před 27 roky odešel na vlastní žádost sloužit do Litoměřické diecéze. Je situace vážná nebo už zoufalá, když pro celou Moravu byl vloni vysvěcen jeden kněz? Ke správné a užitečné odpovědi nás mohou přivést tři poznámky:
Kdo je duchovní pastýř v pravém slova smyslu?
To jsme mohli vidět včera v přímém přenosu, kdy otec arcibiskup Jan Graubner předal pastýřskou hůl – biskupskou berlu arcibiskupovi Stanislavovi Přibylovi, kterého jmenoval nástupce svatého Petra – papež Lev XIV. na biskupský stolec svatého Vojtěcha.
Kurz Vězňova cesta, který má posloužit člověku k poznání a přijetí Pána Ježíše, začíná, tím, že lektor nakreslí fotbalové hřiště a řekne: „Zde jsou hráči, náhradníci fanoušci.“ Účastníci mají anonymně sami sebe zařadit, kým se na tomto hřišti cítí. Na to jasně odpovídá biskup Vojtěch Cikrle ve svém zamyšlení v časopise Immaculata č. 2/2026, str. 16: „V dresu království nebeského. – Každý z nás je hráčem a buď budeš  hrát a mít dres království nebeského, království života, nebo království smrti.“
Nejdůležitější pobídka je z dnešního evangelia – třikrát tam zní jasně: Ježíš řekl… ….
Všemohoucí Otče, děkujeme ti za muže a ženy, kteří se zasvětili službě tobě, tvému království a pomáhají našim pastýřům – biskupům. Vyslyš nás, když v Duchu Svatém, na přímluvu Panny Marie, andělů, a všech svatých, prosíme o nová a trvalá povolání k duchovnímu stavu. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.