Kdo by byl proti nové nemocnici? Říká se o tom i onom, že to je priorita – ale péče o nemocné a starost o zdraví je skutečná priorita.

Zbrusu nové Národní onkologické centrum v Praze je skutečně velké a imponující zdravotnické zařízení. A krásné, pokud se to dá o nemocnici říci.

Při jeho otevření nechyběl premiér Andrej Babiš, který neopomněl zdůraznit, že to byl právě on, kdo v Bruselu vyjednal potřebné peníze na tuto stavbu.

A další nemocnici, přímo supernemocnici, chce pan premiér stavět v areálu dosavadní Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

V Praze ANO u hlasovacích uren nevyhrávalo, ale v letošních volbách do pražského zastupitelstva se Andrej Babiš rozhodl vyhrát. Zahájil boj o Prahu. A jeho poradci mu poradili: ukončit útoky na všechny strany (včetně útoků na prezidenta) a začít slibovat. Andrej Babiš už nemluví o regionech, ale o tom, co chce jeho vláda dát hlavnímu městu. A nová nemocnice – to je vždycky něco úžasného.

Jenom je otázka, jestli taky bude dost pacientů: nikde se neříká, že by se nějaká lůžka v zastaralých pražských nemocnicích rušila – a také je všeobecně známo, že počet lůžek na počet obyvatel je v Česku nad průměrem Evropské unie.

A ještě jedna poznámka: ta nová nemocnice na Vinohradech má být vojenská – přičemž vojenských nemocnic má už Česko celkem dost: v Praze, Brně, Plzni, Olomouci... Můžeme se tedy důvodně domnívat, že jde o to, zabít dvě mouchy jednou ranou: jednak potěšit Pražany novým špitálem – a zároveň zvýšit výdaje na obranu a přiblížit se k jejich výši, k jaké se Česká republika vůči spojencům zavázala.