O uplynulém víkendu se v pražském Top hotelu konal sjezd KDU-ČSL; samozřejmě jsem jej sledoval, zaznamenal jsem, že Pavel Bělobrádek získal v obou klíčových hlasováních, o předvolební koalici se Starosty i o svém setrvání ve funkci předsedy, přes osmdesát procent hlasů delegátů a měl v televizních vstupech ze zasedání vždycky dobrou náladu...

Číst dál...

Pan prezident prohlásí: „Na to mám právo. Ostatně chci naštvat co nejvíc lidí,“ a pustí toho „malého Kaina“ na svobodu. Kéž by to byla, jako při známé amnestii Václava Klause, také jen předsmrtná křeč a poslední věc, které se dotkne ruka našeho mocipána, aby ji zmizernila...

Číst dál...

Ale lidé, i dezinfomovaní, mají stále svobodu, mohou volit – a volí: do druhého kola francouzských prezidentských voleb se kromě politika podporovaného establishmentem dostala i paní Le Pen, prezentovaná establishmentem coby čiré zlo; teď odhlédám od toho, zda opravdu je, anebo není, protože pokud je, měl mi být ponechán prostor, abych i jako konzument médií, dospěl k takovému názoru sám, bez mytí a ždímání mého mozku...

Číst dál...