Glosy a komentáře

Myslím, že naše hodnota je především svoboda. A rovnost všech občanů před zákonem, to islám prakticky nikde, kde je u moci, neuznává. Ale jak je tato svoboda  ohrožena! Ve Francii, která se považuje za maják svobody, jsou lidé zavíráni za to, že si oblékli tričko propagující rodinu tvořenou otcem, matkou a dětmi. 

„Vždycky jsme si myslely, že se jednou dostaneš do Bílého domu. Jenom nevíme, proč si tam s sebou bereš toho chlapa,“ napsaly prý kamarádky Hillary Clintonové, když její manžel vyhrál prezidentské volby. Dnešní prezidentská kandidátka už není ta tvrdá, razantní feministka, jako v mládí, je zklidněná věkem (či snad unavená)...

Recep Tayyip Erdogan je diktátor, diktátor toho typu, jaký byl typický pro první polovinu 20. století; dnes již se v západním světě podobní diktátoři nevyskytují: silní muži nastolující „řád a pořádek“, pěstující svůj osobní kult, rádi řečnící, milující veliké stavby a bombastické paláce; nevadí jim ani volby, pokud je vyhrávají... Koncentrují ve svých rukou veškerou moc.

Útokem na katolický kostel a vraždou kněze, které se dopustili včera v severní Francii, překročili teroristé Islámského státu důležitou hranici; vraždění křesťanů páchali dosud jen na Blízkém východě – nikoli však v Evropě. První otázka, jakkoli může znít hrozně, tedy zní: proč až teď, po tak velikém množství jiných útoků a vražd na evropském kontinentě?