„Nevezmeš jména Božího nadarmo.“ Nebo podle současného překladu: „Nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha.“ Zrovna dnes, v sobotu před třetí nedělí postní, přichází Desatero na řadu v breviáři. Od malička neříkám v záchvatu vzteku ani „panebože“, natož „ježíšmaria“ nebo „prokristapána“: tak nás vychovali rodiče a sami v tom šli příkladem. Ale neexistují i jiné skutky, kterými se tohle přikázání porušuje?

Číst dál...

Bible zná slávu v tom smyslu, jaký platí ve všech lidských společnostech: pozitivní známost, kladný ohlas vlastních aktivit u co nejvíce lidí, úspěch. Josef říká svým bratřím, když jim dává poznat, že je v Egyptě první po faraonovi: „Povězte mému otci o vší slávě, které jsem v Egyptě dosáhl, a o všem, co jste zde viděli, a pospěšte, abyste sem otce přivedli.“ Ale Bible ví i o vratkosti a ošidnosti této pozemské slávy: „Jediná mrtvá moucha zkazí voňavkářův olej, trocha hlouposti váží víc než moudrost a sláva.“

Číst dál...

Ryze formálně je sice pravda, že k římskokatolické církvi se přesně pod tímto názvem přihlásilo 741 019 obyvatel, avšak dalších 235 834 obyvatel do příslušné kolonky uvedlo: „katolická víra“ anebo „katolík“. (V České republice působí tři církve, které mají v názvu slovo katolická.) Jen na okraj k tomu poznamenávám, že přesně tak se ke své víře přihlásilo hned několik praktikujících katolíků z mé širší rodiny.

Číst dál...

V neděli 10. října 2021 Svatý otec František zahájil v bazilice svatého Petra ve Vatikánu synodní proces. Překvapilo vás to? Mě taky. Co je to vlastně – synodní proces? Neznám nikoho, komu by to bylo úplně jasné... A neznám nikoho, kdo má živý a upřímný vztah k církvi, kdo by necítil aspoň trošku obav: co je to zase za experiment?

Číst dál...