Po nedělní modlitbě Anděl Páně s věřícími na náměstí Svatého Petra ve Vatikánu se Svatý otec nezvykle ostře a konkrétně vyjádřil k situaci na Ukrajině, k ostřelování dojednaných humanitárních koridorů a jmenoval Mariupol, „mučednické město“, které nese jméno Panny Marie, upozornil, že k zabíjení v tomto městě „neexistují žádné strategické důvody, které by obstály“ – tedy, jiným slovem, že jde už o genocidu, a ne jen o válku – ovšem slovo genocida Svatý otec přímo nepoužil, to si musíme domyslet, užil však výraz „masakr“...
Sidebar
RSS
Duchovní
2. neděle postní. Spánek a proměna
... v časném světě není míru, nedejme se k spánku svésti... tato slova svaté Terezie z Ávily, učitelky Církve, která je napsala v 16 století, často zpíváme při postních bohoslužbách a jsou v současnosti velmi aktuální. Člověk nemalou část života prospí – čtvrtinu, někdy i třetinu. Co děláme při spánku? Nic – naše tělo odpočívá, nabírá síly pro další život, do určité míry je to taková malá smrt...
8. neděle v mezidobí. Válka
V každém člověku je touha po míru a pokoji. Proto každého člověka zasáhla zpráva o válce na východě Evropy. Tato válka však probíhá už několik roků. Mnozí pamatujeme její dramatický začátek i snahu mnohých politiků a diplomatů o vytvoření příměří. Ale chtěl bych náš pohled a snahu zaměřit ze vzdálenosti mnoha kilometrů domů. Podívejme se do našeho srdce, do našich rodin. Zde také často probíhá válka...
1. neděle postní. Strach, nebo naděje
Před léty se uznával jen rozum, a co nebylo vědecké, to se posílalo do říše pohádek, jako i celé náboženství. Dnes jsme svědky opačného extrému. Rozhodující je subjektivní pocit. Co je dobro a co zlo, si rozhoduje každý sám, povyšuje vlastní já na místo neomylného boha. A protože nejvyšší může být z logiky věci vždy jenom jeden, stávají se všichni ostatní konkurenty či protivníky. Pak chybí přátelé či spolupracovníci. Váznou vztahy.
Spása a párek v rohlíku
Nedávno jsem četl srdcervoucí výpověď amerického katolíka středního věku, dlouholetého redaktora tradicionalistického webu. Píše, že mu byl od mala vštěpován obraz Boha, jako sice spravedlivého, ale nanejvýš tvrdého a striktního soudce, který to jednou člověku „spočítá“. A končí slovy, že jestli je to tak, že nás Bůh pošle do pekla za konzumaci párku v rohlíku o velkopátečním postu (protože církev učí, že v takovém případě se jedná o těžký hřích), pak s takovým Bohem ani s církví, která něco takového hlásá, nechce mít nic společného...