Duchovní

V prvním čtení dnešní neděle jsme slyšeli slova člověka – proroka Izaiáše – o tom, jak uviděl Boha, jeho slávu a jeho anděly. K čemu ho vedlo toto vidění? K pokornému a pravdivému poznání sebe sama. Toto pravdivé poznání ho vedlo k pravdivému vyznání: „Jsem hříšník, mezi hříšníky žiji. Je se mnou konec.“ Bůh mu chce odpustit hříchy a povolává ho do služby. Na základě pokory a pravdy Izaiáš toto poslání přijímá... 

Dnes slavíme neděli Božího slova. Boží slovo je jeden ze základů naší víry. Je to základ vztahu člověka k Bohu. Bůh nebo svět – pravda nebo lež. Návod ke správné odpovědi vložil milující, všemohoucí Bůh do první části hlavního přikázání: „Miluj Boha nade všechno!“ Jakým způsobem a jak často přijímáš slova tohoto světa? Jak často a jakým způsobem přijímáš Boží slovo? Jaký má Boží slovo dopad na tvé myšlení, mluvení a chování? 

Nikdo není doma prorokem – kolikrát si toto mnozí z nás řekli, zvláště v situacích, kdy nám šlo o to, prosadit svou vůli. A tak sami sebe povyšujeme na proroka. Co však je úkolem proroka? Neříká věci líbivé, které chtějí lidé slyšet, například předvolební sliby a všechny podobné sliby a lichotky. Také neříká jejich pravý opak – neprovokuje. Říká to, co chce Bůh. To většinou u lidí vzbuzuje odpor...

Každý člověk zažije tuto krásu – stav zamilovanosti. Pokud se k tomuto stavu přidají mantinely Božího řádu, tak je položen základ k dobrému manželství. Zamilovanost, která nectí Boží a přirozený řád, velmi brzy vystřídá vyhledávání a zveličování „závad“ toho druhého. A vztah se rozpadá. Lidé zůstanou opuštění, zklamaní, často jsou tu i nešťastné děti, dluhy… A povzdech: „Taková to byla láska...“ Nebyla.