Duchovní

Jak vnímám slova Jozua z dnešního prvního čtení? „Já a moje rodina budeme sloužit Hospodinu! (Joz 24,15b).“ Kolik nás dnešních křesťanů – otců – může toto veřejně a nahlas vyslovit? Záležitosti spojené s praktikováním víry v rodinách byly předány nebo převzaty přezaměstnanými ženami, které často nadřazují materiální a pomíjivé hodnoty nad věčné. Nevěříte? Otevřete oči a podívejte se kolem sebe.

Dnes, 8. srpna, si můžeme připomenout jednoho z těch, kdo jsou označování slovem otec – svatý Dominik. V našem kostele ho máme na dvou obrazech. Jedním z jeho znaků je pes s hořící pochodní v tlamě. To odkazuje na sen jeho maminky, který měla, když ho nosila pod svým srdcem, před jeho narozením. Bylo to znamení, že porodí velkého kazatele, který štěkotem probudí hříšné duše z hříšného chování...

Člověka, jak nás učí Písmo, stvořil Bůh ke svému obrazu. Každý člověk má nějaké sny. Může mít sny i sám Pán Bůh? Bůh dal život Evě – stvořil ji jako matku živých, ale vinou svého hříchu se stala matkou mrtvých. Když Pán Bůh dává život člověku, má s ním svůj plán, má svůj sen...

Ptá se člověk dnešní doby po smyslu svého života? Pán Ježíš s velkou láskou vede člověka k věčnému štěstí. Hledající lidé se ho ptají na čas jeho příchodu. Je čas důležitý? Není. Důležitá je Ježíšova přítomnost a jeho slova. Druhá otázka už důležitá je: Co máme dělat, abychom konali skutky Boží? Věřit Synu Božímu. Proč ti máme věřit? Protože jsem a jsem skutečný pokrm pro váš život.