„Sám o sobě jsem ničím. Vše jsem dostal od Boha.“
„Pýcha je zdrojem všeho zla a pokora přitahuje všechny dobré věci.“
„Pýcha rozděluje, zatímco pokora spojuje a vytváří sounáležitost.“
„Svatost duše se měří její pokorou.“
„Sám o sobě jsem ničím. Vše jsem dostal od Boha.“
„Pýcha je zdrojem všeho zla a pokora přitahuje všechny dobré věci.“
„Pýcha rozděluje, zatímco pokora spojuje a vytváří sounáležitost.“
„Svatost duše se měří její pokorou.“
V korunce k Božímu milosrdenství, kterou přijala ve vidění sestra Faustyna, se modlíme: „Věčný Otče, obětuji ti tělo a krev, duši a božství tvého nejmilejšího Syna a našeho Pána Ježíše Krista na smír za hříchy naše i celého světa.“ Nad tím se objevuje otázka: Tělo a krev, to je jasné, to jsou složky Nejsvětější svátosti. Ale co ta duše a božství? Jak se do té čtveřice „obětních darů“ dostaly?
Věříme v jednoho Boha, Otce, Syna i Ducha Svatého, Stvořitele viditelných věcí, jako je tento svět, ve kterém probíhá náš krátký život, i hodnot neviditelných, jako jsou bytosti čistě duchové, kterým též říkáme andělé. Věříme v našeho Pána Ježíše Krista, který je Boží Syn. On je věčné Slovo, zrozený z Otce přede všemi věky. Má tutéž podstatu jako Otec. Skrze něho všechno bylo stvořeno.
Obracím se k tobě, svatý Ondřeji, apoštole Kristův a mučedníku! Volám Tě v den Tvého svátku, prosím Tě za muže, který, když se podepíše nebo představí, tak Tě vlastně volá do svého života. Chci Tě dnes poprosit za politika Andreje Babiše, který nese Tvoje jméno...
Ve svátek blahoslaveného papeže Pavla VI. se k němu obracíme i touto malou modlitbou, aby ze svého místa blízko Božího trůnu pomáhal i dnes těm, které tak statečně a požehnaně vedl v nesnadném čase druhé poloviny dvacátého století...