Glosy a komentáře

Evropská komise, která se jinak cítí být kompetentní úplně na všechno, dlouho doufala, že události v Katalánsku bude moct ignorovat; odmítala (na rozdíl od tuzemáku či zakroucení okurek) i jen zaujmout stanovisko. Ještě dost nedávno hlásaná představa, že staletý proces krystalizace evropských národů lze nahradit intenzivní propagandou, že za dvě za tři volební období vznikne cosi jako jednotný evropský národ, společně cítící a společně myslící, je dnes, řekl bych, až trapná... 

„Že Andrej Babiš chtěl skrýt své vlastnictví tím, že je převedl na svou partnerku a na své děti, které se jmenují stejně, tak tomu snad nemůže věřit vůbec nikdo!“ volal Jaroslav Faltýnek – a zopakoval to pak ještě několikrát v médiích. Jak jasné, že! Jenom pan poslanec jaksi neřekl, že toto převedení majetku Babiš nezveřejnil...

„Nebylo snadné, najít tie peníze,“ informoval předseda hnutí Ano po koaličním jednání. Ale přinášel dobrou zprávu: peníze se našly. Hledání peněz je vůbec, jak se zdá, oblíbená činnost členů vlády a předsedů politických stran a hnutí.

Rozumíme tomu, co se děje ve Venezuele? Diktátorů rozličného tvaru, způsobu a velkosti je na světě stále ještě mnoho – ale venezuelský Nicolás Maduro se od nich přece jen liší. Papouškuje staré komunistické fráze a řídí se ideologií, podle níž je nepřítelem každý, kdo je jen trochu bohatší, každý podnikatel anebo obchodník...