Izrael má necelých 10 milionů obyvatel a plochu něco přes 22 tisíc kilometrů čtverečních (to je asi dvakrát Středočeský kraj bez Prahy); Írán má přibližně osmkrát víc obyvatel a osmkrát větší plochu; přesto Izrael vzdor škodám a ztrátám na životech na svém území, v nevyhlášené válce nad Íránem vítězí, ničí jeho jaderná zařízení a v Teheránu i mimo Teherán zabíjí v podstatě každého, koho chce, generály Revolučních gard i vědce z jaderného výzkumu, hlasatelka íránské státní televize zděšeně prchla v přímém přenosu ze studia zasaženého izraelskou střelou; kdyby v ulicích v Íránu patrolovali izraelští vojáci a jezdily izraelské tanky, nemohlo by to být přesnější. Duchovní vůdce země Alí Chameneí hovoří k národu skryt na neznámém místě, ale jeho život chrání jen přímluva Donalda Trumpa u izraelského premiéra. A Trump – zatím marně – vyzývá Írán, aby se vzdal. Klíčové jaderné zařízení Íránu vybudované hluboko ve skále nebylo zničeno jen proto, že Američané nedodali izraelské armádě své nejsilnější střely. USA se oficiálně konfliktu mezi Íránem a Izraelem neúčastní, ale kdo řídí a vyzbrojuje Izrael? Kdo vede ve skutečnosti válku? (Válka je to příšerná, jako každá válka, ale je třeba říci, že Izrael se brání, i když útočí: fanatičtí vládcové Íránu opakovaně vyhlásili za svůj cíl úplné vymazaní Státu Izrael u mapy.)
Je neuvěřitelné, že Izrael zaútočil na Írán, ačkoli současně vede vleklou válku v Pásmu Gazy, ale ani tu by nemohl vést bez americké podpory v zádech.
Na Izrael a jeho počínání mohou být jistě různé názory. Ale Donald Trump vede ještě třetí válku, válku na svém vlastním území.
„Vracela jsem se v poledne ze synovy školní oslavy. Pokladači u nás v areálu zrovna dělají nové střechy – jsou to lidé z Mexika, potkávám je tu dennodenně , už se i známe a zdravíme se. Kdykoli potřebuju, tak mi s něčím pomůžou /.../. A najednou vidím dodávku a další auta, jak zablokovaly naši ulici, vyskáče z nich asi deset lidí, vypadají jako vojáci, mají poloautomatické pušky AK-47, ale ve skutečnosti to nejsou vojáci, jsou to lidé z ICE, to jsou u nás v podstatě celníci. Mají neprůstřelné vesty, masky na obličeji,“ říká Viktorie Mikšátková, Češka žijící v Los Angeles v rozhovoru, který otiskl Deník N (18. 6. 2025 na straně 8). Dělníci z Mexika měli právě obědovou pauzu, seděli na zemi pod stromem. Ozbrojenci z ICE je odvezli všechny, jednoho ještě sundali ze střechy. S nikým se nebavili, nechtěli vidět dokumenty. Dělníci křičeli a bránili se. „Kdybych nebyla blond a běloška, nejspíš by mě sebrali taky,“ obává se Viktorie Mikšátková, „bylo strašné to sledovat, bylo mi z toho ještě několik hodin zle.“ Nešlo přitom o žádnou výjimku nebo ojedinělý exces. Lidé z ICE „objíždějí textilky, stavby, doslova a do písmene nahánějí lidi na jahodových polích a zatýkají je.“ Jahody na polích shnijí, domy nikdo nedostaví. I střecha poblíž bydliště Viktorie Mikšátkové zůstala nedokončená. Po několika dnech zadržování v detenčním centru v Los Angeles, před nímž se dnes demonstruje, ty Mexičany, kteří jsou v USA legálně, propustí, ostatní deportují. Nejde přitom o zločince, ale o pracovníky, na kterých stojí celá odvětví kalifornského hospodářství. Normální by bylo, když je kalifornská ekonomika potřebuje, jejich pobyt zlegalizovat – ale ne: Trump vede válku. Do Kalifornie povolal, prý kvůli demonstracím a nepokojům, ale spíš na zastrašení Národní gardu a námořní pěchotu.