První pravidlo prozíravého čtenáře u jakýchkoliv oficiálních dokumentů zní – čím medovější řeč, tím větší obezřetnost je třeba. Istanbulská úmluva není výjimkou. Bránit násilí na ženách je tak samozřejmý a správný požadavek, že je nutně podezřelý. Proč potřebujeme mezinárodní smlouvu, když máme vlastní zákony?
Sidebar
RSS
Téma
Co chce vymýtit Istanbulská úmluva
V poslední době jsme se mohli setkat s různými stanovisky k navrhované parlamentní ratifikaci Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (zkráceně Istanbulské úmluvy) z roku 2011, schválené (proti hlasům KDU-ČSL) vládou České republiky v únoru 2016. Jde o vyhraněnou diskusi, neboť v této fázi již nelze v podepsaném dokumentu cokoli měnit. Jistě nikdo nezpochybňuje nutnost prevence a potírání násilí a mezinárodní spolupráce v této oblasti. Problém je v tom, že v textu úmluvy je zahrnuta a důrazně prosazována genderová ideologie...
Okupovali nás Ukrajinci?
Komunistická strana Čech a Moravy už není dávno organizace třídní ani marxistická, ale nostalgická a kapitalistická; řadoví členové žijí vzpomínkami na mládí, voliči vyjadřují svým hlasováním protest proti současné společnos, politická špička sbírá pozice a majetek a plní rozkazy z Moskvy. KSČM je zahraniční agentura Ruské federace; partnerem českých komunistů v Rusku není tamní komunistická strana, umírněně opoziční, nýbrž Jednotné Rusko, tamní strana vládní...
Vlajka nad metropolí
Když začala německá armáda soustavně ustupovat – měli vězni v pankrácké věznici jasno, jak plyne ze vzpomínek: válka skončí, jakmile spojenecké armády, a pravděpodobně jako první ta ruská, vstoupí na půdu Německa, nebo když takový vstup už bude bezprostředně blízko – přece Němci nepovedou válku na vlastním území. Jaký omyl! Adolf Hitler a jiní posedlí lidé v jeho okolí nechali rozbít německá města, nechali krvácet na frontě čtrnáctileté chlapce. A dohnali nacismem promořené Německo až k úplnému konci, až k okamžiku, kdy nad vypáleným Reichstagem zavlála vlajka Sovětského svazu...
Nejsou lidi
V prosinci loňského roku jsem řediteli spřátelené firmy doporučil provozního elektrikáře. „To byl nejlepší vánoční dárek, který jsi nám mohl dát,“ řekl mi od té doby už několikrát. Mladý, chytrý kluk, který má chuť se učit a práci bere za svou. Jinému místnímu podnikateli krachuje poměrně velká železářská a zámečnická firma. Zakázky se jen hrnou, ale pracovníci chybějí. „Mladí kluci přijdou a mají jedinou jasnou představu. Třicet tisíc nástupního platu. Ale nůžky na plech pomalu neumí vzít do ruky,“ říká majitel. Čtyřicet. To je obecně věková hranice, na které se láme poměr těch, co něco dovedou a mají fortel...