Tříkrálová sbírka byla letos u nás, v okrajové čtvrti Ostravy, výjimečná tím, že se chodilo koledovat. Dřív „nebyli lidi“ a také pan farář prosazoval názor, že není dobré k lidem chodit jen tehdy, když po nich chceme peníze. Proto se dlouhá léta Tříkrálová sbírka prováděla formou akademie v kostele, kde vystoupily děti z farnosti, ze školy a kostelní sbor. Ale po povzbuzení ostravskou Charitou jsme si řekli, že letos koledování přece jen zkusíme...
Je pravda, co se říká, že Karlovy Vary jsou napůl ruské: nápisy dvojjazyčné a nabídka realit už většinou jenom v ruštině. Na ulici je ten druhý slovanský jazyk slyšet snad častěji než čeština. Už na první pohled je to majetná ruská diaspora. Například v obchodě pana Wellensteyna stojí dámské kozačky 12 tisíc Kč, zimní bunda 27 tisíc a pánská košile 6900 Kč.
První kolo volby prezidenta České republiky 2018 je tedy tak nějak za námi – nejhorší obavy se nenaplnily, Bohu díky za to. Miloš Zeman získal sice na několika místech už v prvním kole přes padesát procent odevzdaných hlasů a v Ostravě, třetím největším městě státu, neměl k takovému výsledku daleko, ale celostátně „udělal“ jen 38,57 %; o palmu vítězství se tak musí utkat s Jiřím Drahošem, který získal podle konečných výsledků 26,60 %.
Všichni prezidentští kandidáti se ve své předvolební kampani jednoznačně vyslovují, že patříme na Západ. To je dobře. Ovšem kromě dvou – Miloše Zemana, který je nad předvolební kampaň vysoce povznesen, ale víme, kam jeho srdce tíhne, a Petra Hanniga, který se vyjádřil, že je pro vyvážené vztahy, jak se Západem, tak s Východem. „To je přece rozumné, takový postoj,“ upozornil mě na slova kandidáta Hanniga jeden kolega. „Anebo snad není?“ dodal skoro výhrůžně. Ne, není, odpovídám, je to jen prázdná, líbivá fráze...
Bez tří králů by vánoční příběh byl jaksi neúplný. Jejich komonstvo, velbloudi anebo i slon tvoří malebnou součást každého betléma. Ale jejich příběh má hluboký duchovní význam: ukazuje hned na začátku evangelia, že víra je pro všechny, nejen pro národ vyvolený. Pán Ježíš zdůrazňoval, že byl poslán ke ztraceným ovcím domu izraelského (a otevření se lidem mimo Izrael bylo pak první velkou zkouškou mladé církve) – ale stále znova dělal výjimky z tohoto svého poslání a pomáhal i lidem mimo Izrael...
V poslední době někde velmi často slyším ódu na Pavla Fischera a výzvu, abych ho volil za prezidenta. Biskupská konference – pochopitelně – žádné konkrétní doporučení nevydala, politická strana, jež sdružuje nejvíc politicky aktivních křesťanů, oficiálně podpořila Jiřího Drahoše, ale pro mnoho křesťanů, zejména katolíků, se v neuvěřitelně krátké době stal kandidátem číslo 1 Pavel Fischer...
Ach, svatá Mláďátka Betlémská – jaký byste prožili asi život, kdyby vás nezavraždili? A kolik vás vlastně bylo? Nevíme... Svatá Mláďátka Betlémská, vaše černé udivené oči hleděly do tváří vašich vrahů, cynických profesionálů zabíjení a smrti: jestli aspoň váš pohled na okamžik zachvěl jejich srdci, stále ještě lidskými, ne démonickými?
