Nejdříve jsem o nich jen četl. O umírajících městečkách a vesničkách ve vnitrozemí Španělska, Francie či Itálie. Letos jsem se neplánovaně v jednom takovém sídle ocitl. V horské vesničce Vignoletto v Ligurii, odkud to autem máte půlhodinku na nádhernou pláž Janovského zálivu…
Události už běží příliš rychle
už jim nestačím už mizí
kdesi za čárou mého obzoru a nevím
zda je to čára červená či černá...
„Přijď, Duchu Svatý – “ Kam má Duch Svatý vlastně přijít? Kam ho voláme? K nám… K nám domů. Jenže on nemůže dál, protože stojíme ve dveřích... Nevyhazujeme ho, ne, to určitě ne, ale nečekali jsme, že vezme naše pozvání tak doslova a bude chtít přijít dovnitř, do našeho bytu...
Pondělí, pět hodin ráno. Na českých webech je zatím příznačné ticho. Ve vzduchu visí otázka: „Kde udělali soudruzi z PLR chybu?“
Pecunia non olet – Pavlu Blažkovi peníze nesmrdí, necítí ani odér z toho, že peněženku s bitcoiny před ním otevřel člověk, který si je těžko mohl vydělat jinak než trestnou činností, byť soud – popravdě – konstatoval, že prokázat se to nedá...
Zájem o obranu ve společnosti vzrůstá; i na IDET, mezinárodní veletrh obranné a bezpečnostní techniky, přišlo letos rekordních 35 tisíc návštěvníků; byl jsem mezi nimi; naposled jsem IDET navštívil kdysi dávno, když míroví – nebo jací – aktivisté proti němu pořádali protesty. Letos neprotestoval nikdo…
Téma Ukrajiny, dřív hojně frekventované, se úplně vytratilo z hovorů s mými přáteli a známými (aspoň tak to je v mojí názorové bublině)…
