Tak máme za sebou výročí upálení Jana Husa. Člověk četl noviny, sledoval zpravodajství České teleize, občas se i na nějaký dokument podíval. Kdykoliv se naše média chytí tématu katolického světce, biskupa, papeže či kněze, nahlíží na něj nadmíru kritickým okem a nit na něm nenechají suchou... Jedinou výjimkou, která je v českých žurnálech do nebe vynášena (leč marně, světec to není, nebyl a nebude), je katolický kněz a univerzitní mistr Jan Hus...
Vyzná se ještě někdo v tom sledu návrhů a protinávrhů, jednání, konečných termínů a poledních návrhů a dalších, ještě poslednějších návrhů a termínů? Jedná se a nic se nedojedná a zase se jedná. Vedou se řeči. Novinkou je jen chystané nedělní referendum...
Právě kolaudujeme splaškovou kanalizaci v místní části N. Stane se tak nejmenším samostatným sídlem v okrese, které má kanalizaci. Poté, co jsme opakovaně marně žádali o dotaci, jsme dílo pořídili za své (asi za 4 miliony korun). Teď už jen zbývá donutit notorické kverulanty, aby přestali vypouštět jímky do vodotečí nebo po nocích přečerpávat do dešťové kanalizace. To asi bez pokut nepůjde...
Babiš jede. Spravuje stát jako firmu. A voličské preference mu neklesají (nebo klesají jen nepatrně). Nejnověji se pokusil zastrašovat poslance a upírat mu právo klást ministrovi otázky... Když byl křik kvůli takovému chování příliš silný, vzkázal premiér z ničeho nic Babišovi, že by se měl vzdát řízení svých firem, což předtím několikrát akceptoval, ba obhajoval... A Babiš zareagoval esemeskou, ať premiér, když to přeložím do jasné řeči, zváží, jestli chce vládnout s Babišem a jeho firmami – nebo nevládnout...
Je to zoufalý pohled; samozřejmě především na uprchlíky, zejména na ty, kteří připlouvají na vratkých člunech k břehům Evropy: cítíme s nimi? pohrdáme jimi? bojíme se jich? Hlavně je však jasné jedno: nejsou to naši bratři ani naši bližní, nechceme je tady. Ale zoufalý je i pohled na Evropskou unii a její politiky. To už jsme slyšeli řečí o jednotě Evropy! Ale když se má tato jednota projevit v praxi a něco by to stálo, každý jedná sám za sebe a po solidaritě není ani stopy...
Počátkem měsíce se zvlnila relativně poklidná hladina občanského soužití našeho města. Stalo se tak, když zde byly instalovány obrazové panely putovní petiční výstavy Stop genocidě, upozorňující na tragický osud usmrcených počatých dětí... Pokud jde o uvedenou výstavu, nejsou různé polemiky ničím neobvyklým. Nedávno jsme dokonce mohli sledovat ve sdělovacích prostředcích na toto téma jednání Ústavního soudu...
