Encyklika Laudato si´ je skutečně předvánoční četba: nejen že ústí do dvou krásných modliteb, obracejících se k Bohu (jedna je stylizována pro křesťany a druhá tak, aby se ji mohli modlit i ti, jejichž víra křesťanská není – také naprosté novum v historii papežských dokumentů), ale ještě před těmito modlitbami se papežova pozornost obrací ke Svaté rodině: k Panně Marii a svatému Josefovi.
Jsem svědkem krásného rozhovoru dvou kněží, kteří vtipně komentují tehdejší totalitní praktiky, nestěžují si, nerozčilují se a navzdory všemu se dívají s nadějí dopředu. Tenkrát jsem pochopitelně nemohl tušit, co přinese budoucnost, že jeden z aktérů tohoto setkání skončí svůj život tragicky jako oběť zloděje a násilníka, kterému poskytl pohostinství na své faře, a druhý odejde z tohoto světa jako nástupce apoštolů...
Poměrně podrobně se papež František věnuje problematice geneticky modifikovaných organismů, ve zkratce GMO. „Otázka GMO je složitá a vyžaduje, aby se o ní uvažovalo ze všech hledisek,“ říká.
Teolog, kterého papež František ve své encyklice Laudato si´nejčastěji cituje, je Romano Guardini (1885–1968), první „profesor katolického světového názoru“ na Filozofické fakultě univerzity v Mnichově...
Všimněme si, že národohospodářský růst je něco, o čem se nediskutuje... Ale kam až může vlastně ekonomika růst, napadne nás logicky, někde, byť třeba velmi vysoko, musí být jakýsi strop... Ale i na to existuje v oficiální propagandě vhodné heslo: trvale udržitelný růst – když se budeme chovat tak a makově, růst donekonečna prý je možný... Můžeme tomu věřit?
Český ministr životního prostředí v přímém vstupu ve veřejnoprávní televizi hezky mluvil o tom, jak složitá jednání se to v Paříži vedou a jak se bude jednat jistě ještě celou noc – ale když měl říct, jak a s kým tedy právě teď jednal on, začal poněkud koktat a vlastně jen řekl, že se ladí postoje s ostatními členy EU... Naše plná státní suverenita je už jen slovo, floskule v ústavě.
V letošním adventu se probírám různými pasážemi encykliky Laudato si´(celou ji určitě ani zdaleka neproberu) – a doufám, že moje čtenářské zápisky a ohlasy jsou zajímavé i pro čtenáře Skleněného kostela. Dnes bych chtěl ale jeden článek Laudato si´ vypíchnout, zdůraznit tím, že jej vůbec nebudu komentovat: jen jen doporučím vaší pozornosti, vážení čtenáři...
