PROČ? Proč tak vážná, neléčitelná nemoc si našla tak mladou a hodnou ženu, kterou během několika měsíců přivedla ke smrti? Proč? Jak je možné, že spousta darebáků a zločinců se těší dobrému zdraví a užívají si život naplno do vysokého stáří? Proč naše skoro zázračná lékařská věda takovou nemoc nevyléčí, jen ji pojmenuje a zatím jen bezmocně zkoumá?
Tragická událost, která hýbe celou naší společností: v neděli 11. června byli v Brně-Bystrci, blízko Brněnské přehrady, vážně zraněni nožem dva mladí Romové, jeden z nich po převozu do nemocnice zraněním podlehl...
Vzpomínka: jeden můj známý, vlastně jsem ho ani příliš dobře neznal, znali jsme se jen letmo, mě potkal na České a hned mi podával stokorunu. To byly tenkrát o hodně větší peníze než dnes. „Co je? Co je?“ zeptal jsem se. „Ber, vyhrál jsem v loterii, šílený peníze...“
Klanět se Bohu Ježíši Kristu, který se z lásky stal chlebem, je tou nejradikálnější a nejplatnější pomocí proti všem modloslužbám. Pokleknout před EUCHARISTIÍ je vyznání svobody. Poklekáme pouze před Nejsvětější svátostí, protože věříme, že je v malém kousku chleba přítomen pravý Bůh a pravý člověk, Ježíš, který se obětoval a stále při každé mši svaté se obětuje za nás, za mě...
Loni v únoru bylo Česko plné soucitu a obětavosti, v pomoci uprchlíkům jsme, vláda, neziskové organizace, odvedli obrovské množství práce a dobrých skutků. Ale Ukrajina se už od nás vzdaluje. V prostředí mých přátel, kamarádů a známých se už o ní skoro vůbec nehovoří...
Slunéčko konečně vítězí nad zimou a mraky, všechno kvete a včelky se činí. Naše zahrada také v uplynulých dnech notně ožila, přivezl jsem tři čistokrevné valašské ovečky. Jsou to jehnice, takže berana budu shánět až v příštím roce. Pak už mi bude chybět jenom fujara a valaška na odhánění vlků...
Známe možná pohádku s názvem O dobromyslném Honzovi nebo Jak Honza měnil, až vyměnil...
