Aktuálně

Rád bych se ještě vrátil k sobotní protivládní demonstraci: s těmi, kdo se dostali k mikrofonu, nesouhlasím takřka v ničem; v prohlášeních k zásadním věcem vůbec v ničem. Ministr Pavel Blažek má pravdu, když říká, že před rokem by na stejnou demonstraci dorazilo tak tisíc lidí. Těch 69 tisíc navíc je na každý pád varování. A nejen pro vládu...

V únoru zaplnili Václavské náměstí v Praze lidé, kteří vyjadřovali solidaritu s napadenou Ukrajinou – a 3. září bylo totéž náměstí plné lidí, kteří tleskali požadavkům na vystoupení Česka z NATO (v době, kdy jiné země ruší po desetiletí pěstovanou neutralitu a do NATO se chtějí dostat) a vystoupení z Evropské unie (v době, kdy se o členství v tomto společenství snaží, přes všechny možné výhrady, jaké jen člověk vůči EU může mít, celá řada zemí) i protestu proti „ředění českého národa Ukrajinci“...

Chceš být Božím učedníkem? Pokud ano, tak je to v zásadních věcech a otázkách života Ano, nebo Ne. Ano Bohu, Ne jeho a našemu nepříteli. Nic neztratíš, naopak všechno získáš. Jde přece o všechno – jde o celou věčnost. Všichni svatí, kteří jsou dobrými učedníky Mistra, nám vzkazují: „Nikdy – za žádných okolností – nesmíš ztratit naději!“

Diskuse k návrhu na vyslovení nedůvěry Fialovu kabinetu trvala bez mála 24 hodin. Měla taková debata ve sněmovně s jasnou vládní většinou vůbec smysl? Měla smysl v tom, aby ukázala tomu, kdo je ještě ochoten poslouchat a schopen slyšet, skutečnou mravní prohnilost Andreje Babiše, který zatroubil k útoku na vládu, ač předtím vyhlásil, že během předsednictví Česka v Radě Evropské unie o pád Fialovy vlády usilovat nebude...

Tak tohle je to, čemu se říká politikaření. Šéfové zdravotních pojišťoven, včetně největší VZP, říkají, že snížení platby za státní pojištěnce na příští rok dostupnost a úroveň zdravotní péče negativně neovlivní – a ti by to měli vědět. Jenže opoziční politici vědí víc než ředitelé pojišťoven a spustili jekot jak Viktorka na splavu. Nejsou příliš konkrétní, tím by své výroky vystavili možnosti srovnávání s realitou, zhoršením úrovně a dostupnosti zdravotní péče hrozí spíše jen obecně...

A tak to je vždy, kdy „doputujeme“ na nejdůležitější a nejprospěšnější hostinu našeho pozemského života. Tou je mše svatá. Tam nám Bůh dává všechno – sám sebe ve svém slově a ve svém těle. Neexistuje nic většího. Zmíněná hostina – mše svatá – je především díkůčinění. Děkuj za všechno. Ať se ti to líbí nebo ne – děkuj za všechno. A pros.