Neříká se, že věřící shromáždění o Letnicích měli zavřené dveře jako apoštolové, když k nim přišel zmrtvýchvstalý Ježíš. Ale i Duch přišel náhle (neříká se, že „podle očekávání“ nebo „jak čekali“); i Duch Svatý přichází přes zavřené dveře...
„Najednou se ozval z nebe hukot, jako když se přižene silný vítr, a naplnil celý dům, kde se zdržovali. A ukázaly se jim jazyky jako z ohně, rozdělily se a nad každým z nich se usadil jeden...“ Jak daleko bychom utekli z domu, kde by se najednou ozval hukot silného větru? Anebo co bychom dělali, kdyby se objevily jazyky jako z ohně?
Je mi to líto. Už řadu dní jsem nenapsal žádný politický komentář. A přitom kauzy přibývají jedna za druhou a jedna hodnější jízlivého komentáře více než druhá... Ale nedaří se mi, nejde mi to. (Ještě že za psaní nejsem placený, to bych už asi přišel o místo.)
Dnešní neděle je patří pomoci pronásledovaným křesťanům. Tato pomoc má podobu duchovní a hmotnou. Duchovní pomoc: modlitba – děkování za statečnost a věrnost pronásledovaným křesťanům. A hmotná pomoc – náš dar při sbírce.
Když jsem vylezl na střechu salaše, nepříjemně se zhoupla (aktuální stav české ekonomiky). Opatrně jsem proto slezl a začal zkoumat základy dřevěné stavby (k tomuto kroku se paní ministryně financí myslím zatím nedostala). Uhnilé patky nosných sloupků (výše deficitu státních financí), ujíždějící přední stěna s krmelcem (špatná struktura daňového systému) a urezlé hřeby zavětrovacích lišt (úpadek živností)...
Vždycky se mnou řádně otřese, když se při své práci setkám s člověkem, který nade všechen lidský i společenský ohled povýšil svůj zájem a svá řádně zbytnělá přání. Dříve se o takových lidech říkalo, že jsou sobečtí. Dnes by je mnozí označili za úspěšné. Jsou téměř bez výjimky bohatí, zpravidla vzdělaní, zdraví a v kondici. Po jednom takovém setkání mi přišlo na mysl, že domyšleno do důsledků, je jejich jednání logické...
Každý den
si opařím jazyk kávou
Každý den
se opojím světa slávou
Tím
kouřem uznání a chval
