Začala veleakce jménem Očkování Národa. Dlouho se o ní mluvilo, vláda měla dlouhý čas na přípravu. Využila toho času? Ne, jak jinak. Čekal snad někdo něco jiného? První den velekace proběhl se spoustou nepořádků a organizačních zmatků. (Připomenu jen něco.) A také nemalých obtíží zejména pro pro staré lidi, o které šlo. Ale, řekněme si, tak nějak zhruba a v hlavních rysech to fungovalo...
Užhorod spojuje československou architekturu první republiky se šedivými stavbami komunistické éry. Bylo to jediné město, kde jsme si mohli dovolit taxi, starého mercedesa ze sedmdesátých let. Dovezl nás do hotelu Praha, jehož ceny za noc s vydatnou snídaní se pohybovaly pod cenou obědového menu u nás. Moje cesty přes hranice u nevelkého města Užhorodu byly dvě, stejně jako jsou dva pruhy ukrajinské vlajky...
Hra a vzájemné vyvažování politických sil u nás ještě existuje. Ani prezident si neprosadí všechno. Daňový balíček se zrušením takzvané superhrubé mzdy lánský pán nepodepsal – ale ani nevetoval, to ovšem tak nemotorně, že vzniky právní pochybnosti, jestli jej, jaksi nechtěně, přece jenom nevetoval...
Jsem tak starý, že jsem ještě zažil vyznání hříchů na začátku předkoncilní latinské liturgie, modlil se je potichu u oltáře kněz a jménem lidu ministrant. Současné vyjádření lítosti na začátku mše svaté je stručnější, v dialogu s knězem se je modlíme všichni a je i určitý prostor pro improvizaci...
Po dlouhé době vyrážím ke zpovědi do bývalého premonstrátského kláštera. Snad bych tam měl dostat i přijímání. Po dvou měsících můžu delší dobu spočinout v kostele a modlit se. Když chci odejít, neboť nikdo s eucharistií nepřichází, zastavujeme mě venku nějaký muž. Jestli chci k přijímání, musím k paní kostelnici. Den se rozjasňuje...
Milý Otče, posílám odpověď na Vaši otázku, jak si představujeme nebe. Já si ani nepředstavuju, jak to v nebi vypadá, ale spíš jaká je tam nálada, jaké tam panují poměry. Že tam nebude nemoc, smrt, zlo, to je logické. Ale já se těším taky na to, že v nebi se nic nepokazí. Už nikdy se tam nic nezkazí a nezvrhne. Už se tam nebude opakovat pád andělů a hřích Adamův...
Řadu let jsem si říkal, že nekonečné hromadění majetku, pohodlí, luxusu, zábavy a prázdnoty v západním světě nemůže trvat věčně. Že se musí něco stát. A když to přišlo, jsem zaskočen. Nepatřím nakonec taky k těm mnoha „nalakovaným“ křesťanům, kteří si pouze k pohodlnému životu přidali bonus v podobě chození do kostela a více či méně duchovního života?
