Věřícího čtenáře by mohl po 150 letech zajímat pohled na tehdejší církev, i když to není hlavní téma. Je tu jenom krátký výjev dětského pohřbu, kdy do domu smutku přijde kněz s kostelníkem: kněz má „od přírody nevlídnou, odpuzující tvář“, kostelník je „postavy trpaslické s obrovskou hlavou a nevylíčitelným výrazem idiotismu v tváři“...
Současná podoba církevních restitucí je až příliš velkorysým gestem křesťanských církví a židovké obce vůči dnešnímu státu, když si uvědomíme, že stát se nehlásí k faktickému vyvlastnění církevních nadací a vrací jen tu část půdy, která je v jeho rukou (zemědělské pozemky s nízkou cenou), zatímco pozemky v rukou jiných subjektů se nevracejí (stavební parcely ve velkých městech či jejich blízkém okolí, s cenou řádově vyšší) a místo nich je vyplácena finanční náhrada, která je nižší než jejich reálná cena...
Již několik let se s přerývkami objevuje v médiích, vždy po nepříliš otevřených diplomatických jednáních, téma sporu Japonska s Ruskem o Kurilské souostroví. Naposledy se tak stalo koncem minulého roku a nyní v lednu 2019 aktuálně potvrdily oba státy zájem o konečné urovnání. Dění, týkající se tisíce kilometrů vzdálené země, může být jednou z možných přelomových geopolitických změn v letošním roce. Geograficky se jedná o více než 30 ostrovů a ostrůvků, rozprostírajících se v délce 1 200 km mezi Ochotským mořem na západě a severním Tichým oceánem na východě. Nejsevernější ostrov Šumšu je oddělen jen několikakilometrovým průlivem od mysu Lopatka na Kamčatce; nejjižnější ostrov Kunašir a skupina ostrovů Habomai a Šikotan leží v dohledu nejsevernějšího japonského ostrova Hokkaidó. Pro evropský západ byly ostrovy objeveny roku 1643, ovšem již předtím na jižní z nich pronikali Japonci.
Ministr Rašín pronesl na sjezdu českého úřednictva a zřízenectva v Praze: Myslím, že nedojdeme dále, jestliže nebudeme míti kuráž říci, že naše republika těžce stůně třemi velkými nemocemi...
Jsme rozdělená společnost, slýcháme často. Musím se přiznat, že vůbec nevím, co se tím chce říci: každá společnost je přece rozdělená, lidé jsou různí a mají různé názory i rozdílnou životní praxi, uznávají různé hodnoty – a podle toho jednají...
Miloš Zeman byl tímto národem podvakrát zvolen do nejvyšší ústavní funkce: nevím proč, ale stalo se tak. Nicméně: zvolen byl do funkce s pravomocemi přesně definovanými ústavou, nikoli do role absolutního vládce. Zeman se však jako diktátor snaží chovat, všude tam, kde najde jen sebemenší příležitost pro takové chování...
Nejsem ekonom, nejsem odborník, abych se mohl vyjadřovat k detailům smlouvy, ale i bez analýzy konkrétních bodů je jasné, že pokud je výsledek jednání velmi silně nepřijatelný pro jednu stranu, je to špatně. A celé dějiny nás učí, že vítězství vynucené nátlakem je vítězství krátkozraké – a že se časem obrátí proti někdejšímu vítězi...
