Selhalo úplně všechno. Lékaři, management nemocnice, soudci. Taky mlčící politici, kteří se jindy vehementně vyjadřují k resuscitované veverce. Přitom stačilo tak strašně málo. Dovolit rodičům, aby se zachovali tak, jak by se zachoval každý rodič milující své dítě. Odvézt svého syna do italské nemocnice, která by v léčbě pokračovala. Za peníze jiného státu, který šel tak daleko, že Alfiemu poskytl vlastní občanství...
„Ale jo, to víš, že jo,“ řekl jsem, „každej Rus přijde do nebe už jen proto, že je Rus, a Putin bude v nebi hned druhej po Pánu Ježíši. Ještě před Duchem Svatým!“ „Mluvím vážně,“ řekl kolega. „V Rusku se lidé obracejí, vracejí se k víře svých otců, a u nás to všecko upadá.“ „Tak to je dobře, že se Rusové obracejí. Až k nám příště přijedou, bude jistě lepší, když v těch tancích budou sedět zbožní křesťané, než aby tam seděli ateisti,“ řekl jsem jízlivě.
Jsou to necelé tři roky, co v Počátkách měl být, také z prostředků města, uspořádán festival s účastí skupiny Ortel. Do boje vytáhli dva senátoři, Milan Štěch a Václav Láska; ten napsal starostovi dopis: „Koncert je financován z prostředků města a politická odpovědnost za rozhodnutí tolerovat a financovat koncert této skupiny jde za Vámi...“
„Proč mlčíš? Měl bys o tom napsat ve Skleněném kostele!“ řekl mi kněz – jeden z nejobětavějších, jaké znám. „Napíšu,“ slíbil jsem. „Přijď taky demonstrovat před divadlo,“ řekl mi zase jiný kněz, jeden z nejstatečnějších, jaké znám, když jsem ho, jistě ne náhodou, potkal na ulici; nesl veliký kříž s nápisem.
Mnoho z toho, co vidíme kolem sebe, nás děsí. Domácí politika i zahraniční. Chapadla ruské propagandistické chobotnice, plížící se internetovými sociálními sítěmi do hlav stále většího počtu našich spoluobčanů. 12. dubna, na výročí letu Jurije Gagarina do vesmíru, zaznělo v OSN z úst ruského delegáta, že jeho země nevylučuje válku s USA – a to nebyl vtip. Ale přesto žijeme na Ostrově blaženosti: u nás se neválčí, nikdo nás nebombarduje, zločinnost je malá, mafie, které u nás působí, zabíjejí jen vzácně – a většinou samy mezi sebou...
Mluví se už dlouho o tom, jak supertrapně vypadá česká zahraniční politika, když vláda jede hot a hlava státu čehý: ale dnes už jedou různým směrem i členové vlády, nota bene vlády tvořené lidmi z jedné strany... Může nás někdo brát vážně? A ještě poznámka na závěr: Miloš Zeman a další komunisté požadují, aby každému vojenskému zásahu proti cizí zemi předcházel mandát Rady bezpečnosti OSN; proč to nepožadovali při ruském obsazení Krymu?
Pohlédneme-li na náboženství, která se nehlásí k Ježíši Kristu, pak tradiční mezi nimi je především judaismus. Ten byl ovšem takřka úplně zničen holocaustem. Federace židovských obcí uvádí, že registruje 3000 členů; přitom lidí etnicky židovského původu je několikanásobně více. K islámu se přihlásilo 3500 věřících, především přistěhovalců...
