Aktuálně

Novináře Jána Kuciaka jsem neznal, nic jsem od něj nečetl. Ale z jeho vraždy se těžko vzpamatovávám. I u nás byla naplánována vražda novinářky Sabiny Slonkové, ale vrah se na poslední chvíli lekl a šel se udat. Jednoho novináře snad dal zavraždit svého času zločinecký boss František Mrázek – ale nikdy se nic neprokázalo; stejně tak, jako se neví, kdo zavraždil samotného Mrázka. U nás i na Slovensku se zločinci vraždili spíš navzájem mezi sebou...

Já nevím, jestli mám znova porušovat zásady a psát ještě o Ester Ledecké. Vždyť patřím k těm několika procentům obyvatel, kteří nelyžují – kdyby byl každý jako já, všechna lyžařská střediska by zkrachovala, na hory se má jezdit v létě, říkám, když je tam teplo a příroda; zimu je třeba jen jaksi přečkat...

Už si ani nepamatujeme, kolikero řádění šílených střelců zažily školy různého stupně v USA v několika posledních letech. A skutečně účinné omezení přístupu ke zbraním, včetně zbraní automatických, je stále v nedohlednu...

To, co si svými protesty vymáhají pražští taxikáři, je jednoduché: dovolují si požadovat, aby každý, kdo provozuje taxi, včetně společnosti Uber a dalších podobných služeb, musel dodržovat zákon, který u nás stanoví pro taxislužbu určité podmínky...

Umírám! Tak zněl před dvěma týdny titulek jedné zprávy, která se objevila na internetovém zpravodajství. Nadpis je to dramatický, ale co nám sděloval? Zapomněl jsem dodat, že nám autoři také v nadpisu představili autora, tudíž celý nadpis byl „Benedikt XVI.: Umírám!“ Autoři se pak snažili v textu vysvětlit, že emeritní papež oznámil světu, že je s ním konec, lidově bych řekl, že to„zabalil“.

Vážený pane nuncie, tento můj dopis, prosím, berte jako ryze literární; asi tak, jako když Svatý otec Jan Pavel I. (Albino Luciani) psal svoje Illustrissimi, Dopisy slavným osobnostem, a psal i Marii Terezii anebo medvědovi. Tak k věci...