Slova svatého evangelia podle Lukáše:
Pastýři pospíchali do Betléma a nalezli Marii a Josefa i děťátko položené v jeslích. Když ho uviděli, vypravovali, co jim bylo o tom dítěti pověděno. Všichni, kdo to slyšeli, podivili se tomu, co jim pastýři vyprávěli. Maria však to všechno uchovávala v srdci a rozvažovala o tom. Pastýři se zas vrátili. Velebili a chválili Boha za všechno, co slyšeli a viděli, jak jim to bylo řečeno. Když uplynulo osm dní a dítě mělo být obřezáno, dali mu jméno Ježíš, jak ho nazval anděl, než byl počat v mateřském lůně. (Lk 2,16–21)
Snad nejčastější přání do nového roku, který začíná prvním dnem měsíce ledna, je přání zdraví – „hlavně to zdravíčko…“. Cenu zdraví si nejsilněji uvědomujeme ve chvílích, kdy hrozí nebo přijde nemoc. Proto si také zdraví přejeme. Proto se také většina lidí snaží dělat vše pro to, aby neonemocněla, ale nemoci nechodí po horách, nýbrž po lidech. A také platí, že nemoc přijíždí na koni, a odchází pěšky, pokud vůbec.
Většina lidí má na mysli jen zdraví těla a zcela zapomíná na zdraví duše. Přesto stále platí, že zdraví duše a těla spolu souvisí a vzájemně se ovlivňuje.
Na zdraví těla i duše má u většiny lidí velký a zásadní vliv jejich matka, a to nejen od počátku jejich života. Od chvíle jejich narození se péče matky o zdraví dítěte zmnohonásobí a svým způsobem se matka stará o zdraví svého dítěte stále, nejen v dětském věku.
Pro katolické křesťany je první den kalendářního roku zasvěcen Matce Boží a matce nás všech – Panně Marii a také modlitbám za mír.
Panna Maria – Matka Boží a dogma. Nedávno jsem slyšel z úst jednoho katolického kněze tato slova: „Je třeba, aby církev opustila svoje dogma o rodině.“ Nebudeme se zamýšlet nad bludem v této větě, ale nad slovem dogma.
Co je to dogma? Do češtiny přeloženo – článek víry. Křesťan je člověk, který věří v to, co mu dal poznat Bůh, co mu Bůh zjevil. A tuto Bohem zjevenou pravdu Kristova církev ukládá do slov a ty nazývá články víry – dogmata. Tyto články víry má křesťan poznávat a hledat v nich sílu pro dobrý a zdravý život duše i těla. A tyto články víry – dogmata jsou stručně vyjádřeny v modlitbě, které říkáme vyznání víry.
Vyznání víry máme dvojí – jedno stručnější, nazývané Apoštolské – to se modlíme nejčastěji na začátku svatého růžence nebo v korunce k Božímu milosrdenství.
Druhé je slavnostní nazvané Nicejsko-cařihradské, které se modlíme při mši svaté o nedělích a slavnostech.
Těmto článkům víry jsme povinni věřit. Dnešní slavnosti se týká článek víry o mateřství Panny Marie. V apoštolském vyznání: „Věřím … v Ježíše Krista … jenž se počal z Ducha Svatého, narodil se z Marie Panny.“ V Nicejsko-cařihradském: „Skrze Ducha Svatého přijal tělo z Marie Panny a stal se člověkem.“ A protože je Pán Ježíš pravý Bůh a pravý člověk, tak je Panna Maria, jeho matka – Matkou Boží.
Papež Lev XIV. na začátku října poklekl před sochou Panny Marie - královny míru a prosil o zázrak míru. 8. prosince napsal poselství k dnešním modlitbám za mír. V něm nás vede ke třem zásadním myšlenkám: a) mír je plod Kristova pokoje – „Pokoj vám!“; b) mír odzbrojený (slova svatého Jana XXIII. v jeho encyklice Mír na zemi z 11. 4. 1962); c) mír odzbrojující.
Je spousta písní, které článek víry o Mariině mateřství oslavují.
„Byla tichá a jak jaro krásná, obyčejná a prostá jak my, ona na svět nám Boha přinesla. Do slzí naší země nové dny zazářily. Matka, která všem porozumí, srdcem objímá každého z nás. Matka uvidět dobro v nás umí, ona je s námi v každý čas.“
Dnes je ve světě potřeba dobra, pak nesvár a zlo nezvítězí. Třeba tepla, jež prozáří život, potřeba Boha, a proto nes ho všem, tak jako ona.
Skrze Krista, našeho Pána. Amen.