Fejetony

Dal jsem adié knížkám

a computerům všem,

v Bavorském lese liškám

jsem hlásil, že tu jsem.

Poslal jsem všechny stresy –

vy jistě víte kam,

opuštěnými lesy

jsem bloudil sám a sám. 

Přijeli světoví lídři

k nám do Kostelního Vydří –

ale že rým to hlavní není,

nejeli tam, ani do Ptení,

sešli se zato ve vší slávě

minulý týden v Bratislavě.

Tam je Dunaj, to se hodí,

mohli plout na stejné lodi...

...

Jaké asi byly tituly apoštolů? O tom v evangeliu nic není, jenom tam stojí, že toho Nejvyššího máme oslovovat abba, to je, ve správném překladu, tatínku...

Pán Bůh nám dal ještě

pár krásných letních dní;

všichni ale víme,

jsou to letní dni poslední...

Tak o čem psát? O turistech?

Chodí a chodí, 

ale jen po některých místech,

kde do hladka vyleští dláždění;

o pár metrů dál

už žádný z nich není...

O čem psát?

O globalizaci?

Jak exotické kdysi bylo

zahlédnout asijský

tvar očních víček!

Dnes už se k nám Číňané vracejí

jako tažní ptáci...

Planeta Země

už je jen malý míček.