Slova svatého evangelia podle Lukáše:
Jeden znalec Zákona povstal, aby přivedl Ježíše do úzkých, a zeptal se ho: „Mistře, co mám dělat, abych dostal věčný život?“ Ježíš mu řekl: „Co je psáno v Zákoně? Jak tam čteš?“ On odpověděl: „'Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší, celou svou silou i celou svou myslí a svého bližního jako sám sebe.'“ Řekl mu: „Správně jsi odpověděl. To dělej, a budeš žít.“ Ale on se chtěl ospravedlnit, a proto se Ježíše zeptal: „A kdo je můj bližní?“ Ježíš se ujal slova a řekl: „Jeden člověk šel z Jeruzaléma do Jericha a octl se mezi lupiči. Ti ho o všechno obrali, zbili, nechali napolo mrtvého a odešli. Náhodou šel tou cestou nějaký kněz; viděl ho, ale vyhnul se mu. Stejně i jeden levita přišel k tomu místu; viděl ho, ale vyhnul se mu. Také jeden Samaritán přišel na své cestě k němu, viděl ho a bylo mu ho líto. Přistoupil k němu, nalil mu do ran oleje a vína, obvázal je, vysadil ho na svého soumara, dopravil do hostince a staral se o něho. Druhého dne vytáhl dva denáry a dal je hostinskému se slovy: 'Starej se o něho, a co vynaložíš navíc, já ti doplatím, až se budu vracet.' Co myslíš, kdo z těch tří se zachoval jako bližní k tomu, který se octl mezi lupiči?“ On odpověděl: „Ten, kdo mu prokázal milosrdenství.“ A Ježíš mu řekl: „Jdi a stejně jednej i ty!“ (Lk 10,25–37)

Jeden kněz, který se snaží ze všech sil hlásat Boží slovo v Duchu Svatém, si nedávno povzdechl: „Jak mohou lidé milovat Boha nade všechno, když o Pánu Bohu nic nevědí?“
Ano, náš rozum, svět, ve kterém žijeme, a zlý duch se snaží ze všech sil, abychom Boha, který se nám stále dává poznat ve třech osobách – Otec, Syn a Duch Svatý – neznali, anebo si ho představovali podle svých často mylných představ.
Proto jsou tak velmi důležitá slova dnešní vstupní modlitby: „Bože, ty ukazuješ bloudícím světlo pravdy, aby se mohli vrátit na správnou cestu; dej těm, kdo přijali křesťanství, ať se vyhýbají všemu, co odporuje křesťanskému způsobu života, a ať usilují o to, co se s ním shoduje.“
Základem je snaha poznat Boha. Co pro to dělám? Zkus porovnat délku času, který věnuješ každý den naslouchání předpovědím počasí, zprávám, Božímu slovu a slovům svých nejbližších. Kdo zná Boží slovo, ten by měl mít snadnější cestu k tomu, aby Boha miloval nade všechno – celým srdcem, celou duší, celou svou silou a celou svou myslí – a bližního jako sám sebe.
Pán Ježíš, pravý Bůh a pravý člověk, se ztotožňuje s milosrdným Samaritánem. Ten, když vidí zraněného, tak nedbá na nebezpečí, ale má s ním soucit. Možná zakusili pocit soucitu i kněz a levita, ale ten jejich se okamžitě proměnil v sobectví. Soucit pohrdaného Samaritána se proměnil v účinnou pomoc. Všichni tři měli stejnou myšlenku: „Co kdyby se toto stalo mně?“ Dva z nich myslí na sebe a příležitost, která je samé může zachránit – zahodí. Samaritán ji přijme, pomůže a zachrání zraněného a ještě do uskutečnění lásky k bližnímu zatáhne i hostinského.
Poučím se, nebo tato výzva k skutečnému křesťanskému životu projde jedním uchem tam, druhým ven a nezasáhne mé srdce?
Pamatuj na to, že Pán Ježíš každý den nám dává příležitost, v které můžeme být milosrdní k těm, jejíchž věčný život, který jim byl dán skrze svátosti křtu, je ohrožen. On se ztotožňuje s těmi, kteří jsou na tom – na těle i duši – hůř než my sami (viz 14 skutků křesťanského milosrdenství).
Dnes začínáme třetí stovku dní Jubilea – toto vědomí nás povzbuzuje k tomu, abychom darovali trpícím duším v očistci jubilejní odpuštění trestů za hříchy.
Pamatuj na slova Pána Ježíše: „Blahoslavení milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství” (Mat 5, 7).“
Všemohoucí Otče, děkujeme za každou příležitost dělat skutky křesťanského milosrdenství. Vyslyš nás, když prosíme v Duchu Svatém, na přímluvu Panny Marie, andělů, svatého Jindřicha, svaté Markéty a všech svatých o to, abychom tyto příležitosti nepromarnili. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.