Slova svatého evangelia podle Lukáše:
Jednoho dne se Ježíš modlil na nějakém místě. Když přestal, řekl mu jeden z jeho učedníků: „Pane, nauč nás modlit se, jako i Jan učil své učedníky.“ Odpověděl jim: „Když se modlíte, říkejte: Otče, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Chléb náš vezdejší dávej nám každý den. A odpusť nám naše hříchy, neboť i my odpouštíme každému, kdo se proviňuje proti nám. A neuveď nás v pokušení.“ Řekl jim dále: „Někdo z vás bude mít přítele a půjde k němu o půlnoci s prosbou: 'Příteli, půjč mi tři chleby. Právě totiž ke mně přišel můj přítel, který je na cestách, a nemám, co bych mu předložil.' On však by mu zevnitř odpověděl: 'Neobtěžuj mě! Dveře jsou už zavřeny a moje děti jsou se mnou na lůžku. Nemohu vstát a dát ti to.' Říkám vám: Když přece vstane a dá mu, tedy ne proto, že je to jeho přítel, ale pro jeho neodbytnost se zvedne a dá mu všechno, co potřebuje. Proto vám říkám: Proste a dostanete, hledejte a naleznete; tlučte a otevře se vám. Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu se otevře. Je mezi vámi takový otec, že když ho syn poprosí o chléb, on mu dá kámen? Anebo když ho poprosí o rybu, on mu dá místo ryby hada? Anebo když ho poprosí o vejce, on mu dá štíra? Jestliže tedy vy, třebaže jste zlí, umíte dávat svým dětem dobré dary, čím spíše nebeský Otec dá Ducha Svatého těm, kdo ho prosí!“ (Lk 11, 1–13)

Ve vstupní modlitbě jsme ústy kněze prosili Boha o správné poznání, abychom věcí stvořených užívali tak, aby nás přiváděly k tomu, co je věčné. Myslím si, že je to možné vztáhnout i na modlitbu – rozhovor člověka s Bohem. Modlitba – rozhovor člověka s Bohem – je na prvním místě těch věcí, činností, které nás, a nejen nás, vedou do věčnosti.
Posílám Vám tuto myšlenku pro povzbuzení z putování po východním Slovensku. Kolik jsme viděli a prožili nádhery! Ať už to je krásná příroda stvořená Bohem, krásné stavby a umělecké předměty vytvořené člověkem nebo setkání s lidmi. Jednak s těmi, kteří patří do církve vítězné – se svatými, těmi, kteří už dosáhli cíle svého života, jsou v nebi – a jako Abrahám v dnešním prvním čtení (Gn 18, 20–32) se za nás přimlouvají a pomáhají nám. Dále s těmi, kteří patří do církve bojující-putující – asi nejvíc osobně mě zasáhla slova kněží, kteří zasvětili celý svůj život abrahámovské službě. A do třetice – „anonymní“ setkávání s těmi, kteří patří do Církve trpící – dušemi, které přijdou do nebe, ale musí splatit svůj dluh Božímu milosrdenství v očistci.
Jako dar z této poutě prosím přijměte několik myšlenek, kterými nás obdarovali kněží, kteří slouží Bohu a lidem. Farář v Jablunkově, v kostele Božího těla: „Goralská říkanka pro děti – Do kostela chodit treba, by dostat sa do neba.“ Kněz palotin ve svatyni Panny Marie Fatimské v Zakopaném (kterou postavili Poláci na poděkování za záchranu Jana Pavla při atentátu v roce 1981) připomněl výzvu Matky Boží z Fatimy: „Modlete se růženec a dělejte pokání za hříchy.“ Uctivá slova průvodce katedrálou svaté Alžběty v Košicích o Pánu Ježíši v souvislosti s eucharistickým zázrakem, který se tam stal. Slova otce Pavla v „domčeku“ – centru mládeže ve Vysoké nad Uhom – v místech, kde žila blahoslavená Anna Kolesárová, která zemřela při obraně svaté čistoty: „Raději smrt než hřích.“ Slova o tom, jak učí chlapce a muže úctě k dívkám a ženám a vedou dívky a ženy k vytváření perly vnitřní krásy. Slova řeckokatolického kněze na hoře Zvir u Litmanové – jak je nejdůležitější přivádět děti k lásce k Bohu: „Nenaučili jsme je milovat Boha, ale je možné to napravit, když se obrátíme, změníme svůj život, tak jak nás k tomu Panna Maria vybízí.“
Vrcholem našeho putování byla mše svatá ve Spišské Kapitule. Průvodkyně při pohledu na naši skupinu řekla: „Vy jste z Velké Moravy, hosté našeho otce biskupa.“ Následovalo nadstandardně srdečné přijetí, mše svatá a kázání na dnešní evangelium, které se neslo v duchu povzbuzení k lásce, k modlitbě Páně, jejímu uctivému a častému opakování a naléhavé výzvy ke každodenním prosbám o Ducha Svatého – pro sebe a ty, které máme na starosti. Nebeský Otec nám Ducha Svatého dá, jen je potřeba modlitbou otevřít své srdce.
Tolik malá kytička z pouti pro Vás.

Všemohoucí Otče, děkujeme ti za poklad, který jsme dostali od Pána Ježíše skrze prosbu apoštolů, a děkujeme také za příklad přímluvné modlitby otce víry Abraháma. Vyslyš nás, když v Duchu Svatém, na přímluvu Panny Marie, andělů, svatých Sedmipočetníků a všech svatých prosíme o Ducha Svatého, abychom skrze jeho dary byli užitečnými služebníky. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.