Slova svatého evangelia podle Matouše:
Ježíš byl vyveden od Ducha na poušť, aby byl pokoušen od ďábla. Když se postil čtyřicet dní a čtyřicet nocí, nakonec vyhladověl. Tu přistoupil pokušitel a řekl mu: „Jsi-li syn Boží, řekni, ať se z těchto kamenů stanou chleby.“ On však odpověděl: „Je psáno: Nejen z chleba žije člověk, ale z každého slova, které vychází z Božích úst.“ Potom ho ďábel vzal s sebou do Svatého města, postavil ho na vrchol chrámu a řekl mu: „Jsi-li syn Boží, vrhni se dolů. Je přece psáno: Svým andělům dá o tobě příkaz, takže tě ponesou na rukou, abys nenarazil nohou o kámen.“ Ježíš mu odpověděl: „Také je psáno: Nebudeš pokoušet Pána, svého Boha.“ Zase ho vzal ďábel s sebou na velmi vysokou horu, ukázal mu všecka království světa i jejich slávu a řekl mu: „To všecko ti dám, jestliže padneš a budeš se mi klanět.“ Tu mu Ježíš řekl: „Odejdi, satane! Neboť je psáno: Pánu, svému Bohu, se budeš klanět a jen jemu sloužit.“ Potom ho ďábel nechal – i přistoupili andělé a sloužili mu. (Mt 4, 1–11) 

Ve vstupní modlitbě dnešní mše svaté jsme ústy kněze řekli všemohoucímu Bohu, že jsme si vědomi – pro nás nezaslouženého – daru milosti, kterým je čas čtyřiceti dnů postní doby, přípravy na Velikonoce. 
A zároveň jsme prosili o další dva významné dary, totiž abychom tento čas využili k hlubšímu proniknutí do tajemství Kristova vykupitelského díla a z tohoto tajemství stále opravdověji žili. Myslím si, a čím dál víc jsem o tom přesvědčený, že pro naši osobní víru, pro náš život a pro život celé Kristovy církve je toto naprosto zásadní. Co nám k tomu pomůže?   
Je to několik skutečností z Božího Slova, kterým dnes živí Církev své děti.
Ze života: V rozhovoru, v kterém se přel Boží služebník s jedním praktikujícím katolíkem, ve chvíli, kdy byly z jeho strany popírány všechny rozumné důkazy, nasadil Boží služebník „trumf“: „Katechismus o tom ale jasně říká!“
Odpůrce se usmál a řekl: „Katechismus? Ten mě vůbec nezajímá.“ A rozhovor skončil. Od té doby Boží služebník každý den tu nešťastnou duši svěřuje do uzdravující přímluvy Panny Marie, anděla strážného a křestních patronů.  
Základem přijetí Božích darů je osvobození od hříchu. Co nám o hříchu říká katolický katechismus?
Nejnovější verze – Youcat (katolický katechismus pro mladé) učí toto: „Co je hřích? Hřích je v zásadě odmítnutí Boha a zdráhání se otevřít jeho lásce. Jasně se to projevuje v porušení Božích přikázání“ (s. 49).
Katolický katechismus vytvořený Františkem kardinálem Tomáškem (z roku 1968, s. 126): „Co je hřích? Hřích je vědomé a dobrovolné přestoupení Božího zákona.“  
Nedávno jsem slyšel na adresu hříchu (už si nepamatuji, kdy a kde to bylo): Hřích je odmítnutí a urážka milujícího Boha.  
Slyšeli jsme dnes příběh o tom jak Adam s Evou podlehli pokušení zlého ducha – neposlechli milujícího Stvořitele a vykonali to, k čemu je naváděl nepřítel (Gn 2,7–3,7). Každá vina přináší trest – bolest, nemoc, neštěstí a smrt.  
Slyšeli jsme o tom, jak zlý duch sváděl ke hříchu Pána Ježíše, který se připravoval na záchranu člověka, na zničení bolesti, nemoci, neštěstí, smrti – půstem na poušti. Zvítězil nad ním silou Božího slova, pravdou a poslušností vůči Otci. 
A k tomu i nám nám má posloužit milost čtyřiceti dnů postní doby. Přijmeme ji, nebo nebudeme mít čas?  
Všemohoucí Otče, děkujeme ti za milosti, které máš pro nás připravené v postní době. Vyslyš nás, když v Duchu Svatém, na přímluvu Panny Marie, andělů a všech svatých, prosíme o sílu přijetí těchto milostí podle tvé svaté vůle. Skrze Krista našeho Pána Amen.