Tak opět jedny oslavy máme šťastně za sebou... Občanská aktivita se při nich – a díky Bohu za to! – velice silně projevila. Vyslala vzkaz Andreji Babišovi: DE – MI – SI! DE – MI – SI! Že by ho Zeman zas znova jmenoval premiérem? Tak ať! Jen ať už zcela odhalí své nedemokratické ledví.
V poslední době se modlou určité části společnosti stalo sousloví liberální demokracie, které je univerzálním zaklínadlem pro mnoho intelektuálů, žurnalistů a politiků. Mnoho lidí to spojení jistě zatahalo za uši, protože přídavné jméno obvykle bývá spojeno s nějakým čertovým kopýtkem. Každý, kdo svého času byl nucen konzumovat demokracii lidovou (čili lidovou lidovládu, jinak též komunistickou diktaturu), tuší zradu...
Novináři se skrytou kamerou se dostaví k bytu člověka, který se před policejním vyšetřováním schovává kdesi v cizině, pohovoří s ním ve dveřích a rozhovor zveřejní. Je to normální? Ano, je to normální. Je normální, že zločinci se schovávají před policií a prchají před ní třeba do ciziny, je normální, že investigativní novináři používají skrytou kameru a pokud je to ve veřejném zájmu, zveřejňují takto získaná fakta. Ale je to v tomto případě ve veřejném zájmu? Ano, zcela prioritně; protože ten stíhaný je syn předsedy vlády, obviněného spolu s ním...
Mnohaleté zkušenosti Hnutí Pro život ČR potvrzují, že jen málo žen volí potrat skutečně svobodně a většina se pro potrat rozhodne pod skrytým či otevřeným nátlakem svých partnerů, rodičů, dalších lidí a nejrůznějších okolností. Linku pomoci kontaktuje ročně až 400 žen. Téměř 80 procent z nich se cítí být pod tlakem, aby podstoupily potrat...
Při návštěvě u Milana Kundery premiér Andrej Babiš řekl, že se zasadí, aby jeho hostiteli bylo uděleno české občanství; někdejší československé občanství Milanu Kunderovi odebrali Babišovi současní političtí spojenci komunisté někdy v sedmdesátých letech. Babiš „navrácení“ českého občanství navrhl, ale když se tím pochlubil před novináři, dodal, že „nezná přesný postup pro navracení občanství, ale bude se o tom informovat“. Hlavně že slibuje.
Mnohdy to nejdůležitější člověk pronese, když se s někým loučí. Při odchodu dětí z domova do světa, při ukončení studia nebo také velmi často při odchodu z tohoto světa. Jen kolik velmi důležitých povzbuzení nám zanechala řada světců na smrtelném lůžku! A jakou větou se s námi rozloučil Ježíš, než vstoupil ke svému Otci na nebesa? „Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha Svatého a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku“...
Pokušení je těžké a nepříjemné téma – a ten, kdo chce být u lidí pěkný, ať již jako psycholog, nebo jako kněz – pokušení se vyhne; tedy ne pokušení, tomu se nevyhne nikdo, ani ten největší světec, a světci právě zažívali ta nejtěžší pokušení – jen slovům o pokušení. Dřív existovala celá obrovská literatura o tom, jak se bránit pokušení, jak bojovat s pokušením, dnes se řeší spíš jiná témata... Na jednu stranu je to dobře: lidi jsou dnes psychicky tak zdeptaní a „ucasnovaní“, že potřebují spíš útěchu než varování, ale...
