Stará paní si postaví nákupní vozík k regálu – a trochu s obtížemi, protože musí hlídat hůlku, která jeví tendenci stále jí padat, nakládá do vozíku jeden pytlík mouky za druhým; postupně deset. Co s nimi bude dělat? Když viděla, že se na ni koukám, ještě zrychlila – a hned pak vyrazila za další akvizicí, zastavila se u rýže...
Kardinál Sarah je cele ponořen do Boha jako do moře skrze ticho a modlitbu. Ti, kdo ho kritizují, sedí na břehu v pohodlném oblečení, pokuřují cigaretu, před sebou mají skleničku vína a bohatě prostřený stůl a pouze nohama se cachtají v mořské vodě. V ruce mají mobil a na sociálních sítích šíří informace o Božím království a o Bohu samotném. A nejen to, ještě kritizují pohled toho, který se do Boha ponořil...
„Pro co žiji?“ Pokud žiji pro pomíjivé věci tohoto světa, obracím se v prach, popírám, co ve mně učinil Bůh. Pokud žiji pouze proto, abych domů přinesl trochu peněz a pobavil se, dosáhnul určité prestiže a kariéry, žiju z prachu. Proto na světě nejsme. Źijeme pro něco mnohem většího, totiž abychom realizovali Boží sen, abychom milovali. Jsme totiž občané nebe, a láska k Bohu a k bližnímu je cestovním dokladem pro nebe. Pozemská dobra nám nebudou k ničemu; jsou prachem, který se rozplyne, avšak láska, kterou prokazujeme – v rodině, v práci, v církvi, ve světě – nás zachrání, potrvá navždy.
Dne Svatý otec František zveřejnil apoštolskou exhortaci „Querida Amazonia“ (Milovaná Amazonie). Předcházela jí synoda o Amazonii, jejímž sekretářem byl kanadský kardinál s českými kořeny Michael Czerny. Oči ekologů i přírodovědců celého světa jsou dnes upřeny na Amazonii, především na její brazilskou část. Právě tam se totiž schyluje ke katastrofě nevídaných rozměrů...
Dav strhl pomník magistra Jana Husa na Staroměstském náměstí v Praze, bez jakéhokoliv razítka a povolení. Nikdo nebyl potrestán, potichu se uznávalo, že odstranění pomníku bylo oprávněné vzhledem ke stovkám nevinných obětí, které byly ve jménu Jana Husa povražděni...
Svěřit volant svého vozidla do rukou Božích? Nechat jej, aby on sám řídil? To se řekne anebo napíše snadno! Jenže nic není těžšího, nic na této zemi. Je to tak těžké, až je to téměř nemožné...
Toto je záznam – skoro magnetofonový – z prvního semináře v letošním letním semestru – jde o volitelný předmět pro studenty češtiny a historie na jedné z našich kamenných univerzit...
