Naposledy u nás pršelo šestnáctého března. Přesněji řečeno to bylo naposled, kdy spadlo něco, čemu se dá déšť říkat. Podle předpovědi by mělo zapršet ve čtvrtek po Velikonocích. Snad! S výjimkou minulého týdne je krásně. V noci zlehka mrzne a ráno se probouzíme do slunečného rána. Málem jsem napsal rána svěžího, ale to by pravda nebyla. Je sucho, z polí a nezpevněných cest se práší. Tráva, běžně touto dobou bujně rostoucí, se drží při zemi. Stromy raší a nakvétají pomalu, snad díky mrazu po ránu...

Číst dál...

Česká republika je 20 let členem Severoatlantické aliance. Konala se k tomu v uplynulých dnech řada slavnostních akcí. Kromě Česka slavilo Polsko a Maďarsko, přijaté do NATO současně, a také Slovensko, přijaté o pět let později; prostě tři země slavily dvacáté výročí, a jedna patnácté: kde je problém? Všechny čtyři státní vlajky se třepetaly stejně – není důležité, když se opozdíte, hlavní je, abyste nakonec i vy seděli u stolu...

Číst dál...

Po jednání s Kim Čong-unem v Singapuru si Donald Trump myslel, že Nobelovu cenu za mír už má skoro v kapse. Je přece trapné, že on ji ještě nemá, zatím co Obama ano! Pak mu však někdo řekl, že v případě mírové dohody by museli cenu dostat představitelé obou stran a Kim má už ruce tak ušpiněné od krve, že mu nikdo Nobelovu cenu za mír nedá...

Číst dál...

Řada komentátorů, a to nikoli jen levicových, si dělá velké starosti o Českou stranu sociálně demokratickou. Jak prý to zařídit, co prý má strana dělat, aby získala zpět své voliče, jak zamezit tomu, aby se nedostala pod hranici pěti procent voličské přízně a nevypadla tak z Poslanecké sněmovny. Kdekdo taky sociálně demokratické straně radí, jedním z jejích největších škůdců Miloušem Zemanem počínaje a Mirkem Dušínem konče...

Číst dál...

Zaparkovali jsme před starším domem. V oknech jsme viděli romské obyvatele. Synek mi mačkal ruku. Stoupal jsem spolu s ním po točitých schodech. Podívali jsme se na sebe a zaklepali: „Dobrý večer, bydlí tady prosím Mário?“ „Ano, tady je...“

Číst dál...