Již několik let se s přerývkami objevuje v médiích, vždy po nepříliš otevřených diplomatických jednáních, téma sporu Japonska s Ruskem o Kurilské souostroví. Naposledy se tak stalo koncem minulého roku a nyní v lednu 2019 aktuálně potvrdily oba státy zájem o konečné urovnání. Dění, týkající se tisíce kilometrů vzdálené země, může být jednou z možných přelomových geopolitických změn v letošním roce. Geograficky se jedná o více než 30 ostrovů a ostrůvků, rozprostírajících se v délce 1 200 km mezi Ochotským mořem na západě a severním Tichým oceánem na východě. Nejsevernější ostrov Šumšu je oddělen jen několikakilometrovým průlivem od mysu Lopatka na Kamčatce; nejjižnější ostrov Kunašir a skupina ostrovů Habomai a Šikotan leží v dohledu nejsevernějšího japonského ostrova Hokkaidó. Pro evropský západ byly ostrovy objeveny roku 1643, ovšem již předtím na jižní z nich pronikali Japonci.

Číst dál...

Květnové divadelní představení Naše násilí, vaše násilí s blasfemickou scénou Ježíše Krista znásilňujícího muslimku vyvolalo množství protichůdných reakcí. Je proto vhodné si položit několik otázek, například, jak je možné, že nikoliv materiální zájmy, mocenský boj, ale vyjádření v podobě dramatického díla rozpoutalo otevřený konflikt...

Číst dál...

Česká republika měla k 31. prosinci 2017 10 610 055 obyvatel. Nejsilnější církví v naší zemi je katolická či, chcete-li, římskokatolická církev; podle sčítání lidu z roku 2011 má přes milion dvě stě tisíc deklarovaných věřících, to představuje necelých 11 procent obyvatelstva. S velkým odstupem, o dva početní řády, za ní následují další denominace, ty největší mají deklarovaných věřících o dva početní řády méně: českobratrská církev evangelická 52 tisíc, církev československá husitská 39 tisíc a církev pravoslavná 27 tisíc...

Číst dál...

Žijeme v zemi, kde prezident tu hrozí novinářům maketou samopalu, tu zase říká, že je třeba žurnalisty „likvidirovať“. Prestiž novinářů však opravdu není vysoká, myslím, že proto, že se všichni házejí do jednoho pytle; velký respekt si však zaslouží práce mnohých z nich, zejména investigativních novinářů. Chtěl bych se dnes trochu blíže podívat na místo, kde se investigativní žurnalistika zrodila – je jím hnutí takzvaných muckrakers neboli „kydačů hnoje“ v USA; američtí historikové žurnalistiky je kladou do let 1902–1917.

Číst dál...