Malá zamyšlení

Myslím, že každý z nás by v případě potřeby dokázal bez přípravy „vystřihnout“ přednášku na téma odpuštění – každý z nás zná přece výroky Páně na toto téma, každý umí vyložit podobenství o služebníkovi, který nechtěl odpustit svému spoluslužebníkovi maličkost, když pán jemu odpustil obrovskou sumu. Jak říkám – výklad o odpuštění umíme...

Co je to zbožnost? Zbožnost je, jak se projevuje víra v životě člověka, řekl bych. Mluvíme o zbožnosti? Máme víru, aktivitu, angažovanost – někdo má charismatické dary. Někdo má úřad v církvi. Pozici, postavení. Ten má takovou a ten má makovou spiritualitu. Ale zbožnost? Není zbožnost i nám, věřícím, často spíš k smíchu? Zbožnost je cosi zastaralého, přinejmenším prostého, zbožnost, to je náboženství pro babičky – zatímco my, moderní lidé, žijeme víru jinak... 

Pán Ježíš velmi nerad slyšel zvědavé otázky svých učedníků na to, kdo bude spasen a kdo ne, a podobné dotazy; odpovídal na ně vyhýbavě – nebo ne vyhýbavě, apelem, aby se každý staral o svou vlastní spásu a neřešil budoucnost nikoho druhého.

Do saúdskoarabského města vyrazily miliony poutníků: dnes začíná letošní hadždž – pouť do Mekky. Pouť ovšem není prosta politických a duchovních sporů: i letos duchovní autority Íránské muslimské republiky nedoporučily účast věřícím ze své země s poukazem na to, že loni bylo v Mekce ušlapáno v tlačenicích několik tisíc lidí, naprostou většinou Íránců. A Írán Saúdy obvinil ne ze špatné organizace – ale z přímo z vraždy svých poutníků; Saúdská Arábie kontrovala, že jí neúčast Íránců příliš nevadí, jelikož jako šíité to stejně nejsou skuteční muslimové... Ne, islám skutečně není jednolitá masa, jak to vidí někteří naši spoluobčané...