Blahoslavený Bernard Lichtenberg na své kněžské primici řekl: „Kněz zůstává knězem i v poutech a okovech.“ Při pečlivém studiu nacistické ideologie poznal její zhoubnost a při výsleších říkal svým mučitelům: „Mým vůdcem je Kristus!“
Blahoslavený Bernard Lichtenberg na své kněžské primici řekl: „Kněz zůstává knězem i v poutech a okovech.“ Při pečlivém studiu nacistické ideologie poznal její zhoubnost a při výsleších říkal svým mučitelům: „Mým vůdcem je Kristus!“
Zvenčí viděno to probíhá většinou takto: drobná úprava hrobu, kladení věnců, zapálení svíčky, chvilka (pokud vůbec) tichého stání nad hrobem, odnesení zvadlé, staré výzdoby a vyhořelých svíček do popelnic a hurá – jízda na další hřbitov...
V životě jsou různá pozvání a pozvánky. Často se nám stane, že na jeden čas bychom měli být na více místech, dělat více věcí najednou. Jak se zachovat, abychom volili správně – kam jít, co dělat?
Zodpovědnost za splnění povinností, která vyplývá z misijní neděle – nesou na prvním místě tři lidé: papež, národní ředitel papežského misijního díla a já – moje dnešní modlitba a příspěvek do sbírky na misie...
Čtu si teď Deníček svaté Faustyny; je to jedna z těch knih, které musí člověk přestat číst po pár stránkách, jinak riskuje, že ho ta kniha změní – jeho cítění a myšlení, jeho zbožnost, jeho život... Vůbec, ani trochu se teď necítím na to, abych něco říkal k slovům a jednání sestry Faustyny – a tím méně k slovům a jednání Pána Ježíše, jak o nich svědčí tato kniha...