Literární

Milí čtenáři! Je mi už 83 let. Na naléhání mé mladé sousedky se s vámi podělím o svůj životní příběh, abych vydala svědectví o životě v komunismu a o tom, že když člověk zůstane věrný Pánu Bohu, On ho nikdy nenechá na holičkách.

Před deseti minutami zvony kdesi v dáli, v tušeném středu velkoměsta, odbyly půlnoční hodinu. Je těsně nad nulou a ledový vítr od Baltu dokáže člověka roztřást během několika minut. Čekáme v autě. Dva Češi a Ukrajinec...

Tedy konkrétně: František Schildberger: Meziřádky Náboženství Lyrika Politika – dvě stě stran. Pokud máte bližší vztah k tištěnému slovu než k elektronickému odrazu na obrazovce, můžete si v tomto výboru znovu přečíst politické komentáře i duchovní články ze Skleněného kostela, doplněné o několik textů, které ve Skleněném kostele nevyšly.

Tak žijeme
neurčitě, jsme
nejistou čarou psaný vzkaz.

Jako bychom
drželi prvně pero v ruce, tak
píšeme každý den... 

Snad má nějaký hlubší význam, že carevna Marie Fjodorovna je příbuzná ostravsko-opavského biskupa Františka Václava Lobkowicze; měli společného předka, jimž byl Ferdinand August Leopold, 3. kníže Lobkowicz (1655–1715); to byl prapradědeček Marie Fjodorovny a rovněž – výhradně v mužské linii – v osmé generaci předek biskupa Lobkowicze...

Milý Františku! Dnes ti posílám do Skleněného kostela malé literární dílko. Mohlo by začínat slovy: Zdál se mi sen… V dřívějších dobách se alespoň občas našli mocní a bohatí lidé, kteří se na stará kolena obrátili. Nevím, proč by tomu tak nemohlo být i dneska. I když tím svým snem mířím hodně vysoko! Oválná, potemnělá místnost připomínající zámeckou komnatu. Za stolem sedí dvě ženy a starý muž. Okna odráží záblesky životem tepajícího velkoměsta. Ten muž jako by nevnímal...